Madeleine Albrightová proslula za dobu svého působení v americké zahraniční službě svojí brožovou diplomacií. Jakou brož by si vybrala, kdyby měla dnes jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem? „Vybrala bych si nějakou hroznou. Zvíře, které rádo pojídá jiná zvířata,“ ujistila. Při vysvětlování své volby poukázala na Putinovu minulost. „Pracoval pro KGB a pořád si myslí, že má právo se chovat hrozně k jiným lidem a zemím,“ řekla.
Václavák 1989 = Majdan 2014
Dění na ukrajinském Majdanu pak přirovnala k Václavskému náměstí v Praze v revolučním roce 1989. „Byla jsem na Majdanu a bylo to stejné jako na Václaváku. Lidi byli otrávení, protože vláda neposlouchala, co si přejí.“ Přece jenom ale rozdíl mezi děním na Ukrajině a v bývalém Československu podle jejího názoru existuje. „Když Ukrajinci volili nového prezidenta, nevládla tam taková euforie jako v Československu v době konání prvních svobodných voleb,“ uvedla. Příčinou je podle ní to, že Ukrajinci bojují o demokracii od získání samostatnosti v roce 1991, a také tím, že si prošli zklamáním z Oranžové revoluce v roce 2004.
Nedávno proběhlé prezidentské volby na Ukrajině a zvolení Petra Porošenka považuje česká rodačka za legitimní i proto, že měla šanci se o průběhu voleb sama přesvědčit. Velela americké pozorovatelské misi. Volbami to podle ní pro ukrajinský lid ale nekončí. Čekají ho těžké časy. „Předtím tam byla korupce, nemají fungující ekonomiku,“ vypočítávala problémy, které je třeba překonat.
Klíčovou roli by měl sehrát prezident Porošenko. „Musí Ukrajincům vysvětlit, že to bude těžké,“ vysvětlovala. „Musí pracovat s parlamentem, musí být vydány nové zákony proti korupci, věci se musí dělat dle zákonů a parlament musí spolupracovat s prezidentem,“ zněla její doporučení. A k uklidnění situace je podle ní rovněž důležité to, aby s prezidentem spolupracovali i povstalci ve východní části země. Pak prý nebude muset Porošenko sáhnout k použití násilí.
„Já nevím, co vlastně chtějí ti na východě, co jsou proti Porošenkovi," poznamenala ještě na adresu separatistů.
Václav Havel schází světu
Albrightová byla blízkou přítelkyní prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Byl to on, kdo podle ní sehrál klíčovou roli při přechodu k demokracii v Československu. „Češi díky němu našli svobodu i svojí duši. Václav Havel schází světu,“ zalitovala.
Závěrečná otázka moderátorky Světlany Wittovské pak směřovala na zásah v Kosovu, který exministryně sama považuje za svůj největší politický úspěch, ale objevují se i pochybnosti. Zejména vzhledem k jejím obchodním aktivitám, které v Kosovu poté měla.
„Opravdu se divím, že někdo může něco takového říkat,“ ohradila se Albrightová. Zdůraznila, že tehdy v Kosovu umírali lidé jen kvůli svému původu, zatímco nyní tam mohou v klidu žít.
„Podnikání v Kosovu je úplně jiná věc. Už patnáct let s Kosovem nic nedělám. Na začátku jsem tam dělala nějaký Telekom, ale to už nedělám,“ zaznělo vzápětí z úst exministryně, načež znovu zopakovala, že Američané tam šli jenom pomáhat lidem v uprchlických táborech. „Když je země v problémech, tak se jí musí pomoct. Tak jako se teď bude muset pomáhat Ukrajině,“ uzavřela Madeleine Albrightová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
