Zeman při setkání v centru obce, na něž dorazily davy lidí, oznámil, že na podzim v lánském parku přibude nová skalka a že začaly další úpravy Masarykova potoka. Na akci se neukázal nikdo z prezidentových odpůrců, pouze na jednom z domů v bezprostředním okolí visely červené trenýrky.
Na nové skalce v lánském parku, která má být hotova na podzim, bude podle Zemana vřes, levandule a její součástí bude i studánka. „Doufám, že to vše návštěvníkům lánského parku udělá radost,“ uvedl prezident. Připomněl také, jak v minulosti vyzýval starostu Lán Skleničku k dalším úpravám koryta Masarykova potoka, který protéká lánským parkem a pokračuje na Tuchlovice. Sklenička mu prý oponoval, že to závisí na Povodí Vltavy. „Prezidentská kancelář urgovala u Povodí Vltavy, aby se s tím něco udělalo, a včera (v pátek) začaly práce,“ řekl Zeman. Koryto potoka se má vyčistit a na březích se mají vysadit stromy a instalovat lavičky. „Lány budou mít další hezké místo,“ dodal Zeman.
Sklenička oznámil, že obec se k stému výročí založení republiky dočká obnovené lánské brány, která byla zbořena na konci 50. let minulého století. „Tou bránou jezdil prezident Masaryk, když jel do lánské obory,“ připomněl starosta.
Zapálení vatry předcházel pietní akt u Masarykova hrobu na lánském hřbitově. Akce se zúčastnilo zhruba 50 lidí, mezi nimi například Schwarzenberg. Kolem hrobu stáli mladí dobrovolní hasiči s hořícími loučemi, další symbolicky střežili vchod na hřbitov. Při vzpomínce zazněla mimo jiné oblíbená píseň prvního prezidenta Ach synku, synku.
Tradice zapalování Masarykovy vatry začala v roce 1935, kdy lánští dobrovolní hasiči navrhli, aby na počest Masarykových 85. narozenin po celé republice zazněly v 19:00 hasičské trubky a na tento signál ve všech obcích, kde fungují hasičské sbory, vzplály připravené Masarykovy vatry. „Byla to krásná slavnost v Lánech, které se tehdy zúčastnilo asi 600 lidí. Je o tom i zápis v lánské kronice,“ řekla dnes ČTK ředitelka Muzea T. G. M. Rakovník Magdalena Elznicová Mikesková. Akce se opakovala do roku 1938, ale už v roce 1937 to bylo v den Masarykova pohřbu a o rok později přesně rok po jeho smrti, tedy 14. září. Poté se akce konala ještě mezi lety 1946 a 1948. Tradice byla obnovena v roce 2001.
Masaryk si Lány s tamním zámkem velmi oblíbil, později se staly místem jeho posledního odpočinku a hrob rodiny Masarykových byl symbolem československé demokracie i v dobách totality.
Psali jsme:
autor: nab
