Ruský prezident Vladimir Putin se chová jinak než sovětští vládci. Na rozdíl od režimu, ve kterém vyrůstal, dovoluje Rusům se bavit, a to jak doma, tak za hranicemi. Současně poslal do vězení nebo do zahraničí své nejhlasitější kritiky a určité vrstvě společnosti propůjčil ekonomickou moc, která mu pomáhá udržet se v Kremlu už 15 let. To ovšem nemění nic na tom, že ruská ekonomika stojí především na vývozu surovin. Tamní průmysl se neorientuje na vyšší přidanou hodnotu, ačkoli o tom Putin už patnáct let mluví. A lidé to pociťují na svých peněženkách, když je teď cena ropy velmi nízko.

Historik profesor Andrej Zubov proto opakovaně naznačuje, že se blíží Putinův konec, ale Romancov to tak nevidí. „Rád bych se mýlil, ale nesdílím přesvědčení profesora Zubova, že v Rusku nazrává situace pro revoluci a v jejím důsledku pro systémovou změnu. Obávám se, že dříve, než k jejímu provedení dozrají lidé, potkají Rusko vzpoura či povstání. Těžko říci, zda se najde už mezi nespokojenými kamioňáky, ale ve stále se zhoršující socioekonomické situaci považuji za pravděpodobné, že se někde vynoří nějaký pokračovatel tradice Stěnky Razina nebo Jemelky Pugačova. Režim se s nimi dokáže vypořádat, ale rozpoutané násilí ho změní. Aby nepadl, bude potřebovat srozumitelně ukázat, že navzdory všem problémům existuje ještě horší a nebezpečnější varianta, kterou představuje okolní svět,“ podotýká Romancov.