Jonák trvá na tom, že vraždu své ženy nejen nezosnoval, ale dokonce byl jednou z obětí. Dodnes neví, za co ve vězení vlastně je. Na svobodu se dostane po osmnácti letech a žádné plány co dál, si nedělá. Předpokládá ale, že o něj bude zájem. „Spíš jako asi bude o mě takový zájem, že nevím, kam dřív, nebo pro co se rozhodnu. Já si žádné plány nedělám, ty svazujou,“ podotkl Jonák s tím, že má na mysli např. mediální zájem. Už teď má nabídnutou krátkodobou spolupráci s deníkem Blesk a v budoucnu si chce založit vydavatelství. „Napsal jsem svou autobiografii a názory jsou, že se to lidem líbí. Dokonce to četl režisér Olmer, kterého považuju za přísného kritika a odborníka a ten řekl, že to je čtivé a že by z toho šel i film,“ prozradil vězeň.

Hodlá si finančně vypomoct prodejem věcí

Osmnáct let za mřížemi ho podle jeho vlastních slov nezměnilo. Proměny jsou relativní a jemu se podařilo udržet si ve věznici ve Valdicích svůj vlastní režim. V noci psal a četl, přes den spal, takže s dalšími vězni přišel do styku minimálně. Hodně také přemýšlel, takže se nenudil. Posteskl si snad jen nad tím, že lidé, které dříve nazýval svými přáteli, se mu osmnáct let neozývali. „Nemám kamarády,“ prohlašuje.