VIDEO Vyhrožování, sprosťárna! Starosta z Ústeckého kraje se rozlítil kvůli úložišti jaderného odpadu

22.04.2018 7:37

REPORTÁŽ „Stát s námi jedná z pozice síly a arogance,“ stěžuje si jeden ze starostů rekreační oblasti, která může vzít za své kvůli budování hlubinného úložiště. Lidé z Lounska v Ústeckém kraji jej odmítají mít za humny. Svůj nesouhlas dali najevo včera v podvečer v rámci Dne proti úložišti. Některým by hrozilo vystěhování, jiným evakuace a konzumace tabletek. Ministr průmyslu hodlá prosadit záměr i proti jejich vůli a klidně bez odpovídajícího odškodnění. Některé obce přitom nemají ani zdání o tom, že se jich riziko také týká.

VIDEO Vyhrožování, sprosťárna! Starosta z Ústeckého kraje se rozlítil kvůli úložišti jaderného odpadu
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Protestní transparent před libyňským kostelem

V kraji, který už dnes někteří nazývají „smetištěm republiky“, mají hledači políčeno na lokalitu pojmenovanou Čertovka. Podzemní sklad vyhořelého odpadu z atomových elektráren by zasáhl katastry Blatna, Lubence, Žihle a Tisu. Rozkládá se zde třeba přírodní rezervace Blatenský svah a prochází skrze ni významný nadregionální Jáchymovský zlom.

Pro budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu z atomových elektráren je dnes vytipováno devět míst v rámci republiky. Do konce roku se má seznam zúžit na čtyři. Čertovka v Ústeckém kraji se podle Správy úložišť radiaoktivních odpadů jeví slibně. Je nadějnou variantou pro svůj horninový masiv: Ze všech zvažovaných lokalit je místní granit nejstarší, a to zhruba 515 milionů let.

Starosta Lubence: Ministr nám prachsprostě vyhrožuje

Proti záměru brojí Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje obce a neziskové organizace, jež jsou projektem výstavby dotčené. Patří mezi ně i spolky SOS Lubenec nebo Za záchranu kostela svatého Jiljí ve vesničce Libyně, spadající pod Lubenec na Podbořansku. Tam se včera odpoledne a v podvečer konal Den proti úložišti.

Transparent v kostele sv. Jiljí v Libyni (Lubenec)

Dorazil i starosta Lubence Jiří Chalupecký. „Samozřejmě s tím nesouhlasím. Ministr průmyslu Tomáš Hüner řekl, že pokud se budeme bránit, tak se s námi nakonec nikdo nebude bavit. To je prachsprosté vyhrožování,“ seznámil rozčíleně přítomné s tím, jak dopadlo jednání před pár dny. Ministr je připraven prosadit vybudování podzemního komplexu i proti vůli lidí. Pokud budou starostové zatvrzelí, může prý dojít i k tomu, že to stát udělá i bez kompenzací.

„Ze strany státu a Správy úložišť cítím jednání z pozice síly, arogance a moci. Považuji to za sprosťárnu. Musíme se tomu bránit,“ shrnul svůj postoj a dodal: „Hlavním problémem jsou dnes starostové Blatna a Žihle! Ti se Správou úložišť spolupracují,“ zdůrazňuje, kdo bude mít na svědomí to, pokud černý Petr padne právě na Ústecký kraj.

Předseda spolku SOS Lubenec mluví o žalobách proti průzkumu

Souhlas s průzkumem neznamená souhlas s úložištěm

Mohou za tím být peníze. „Obce jsou upláceny milionovými částkami,“ vyjádřila se obyvatelka Marcela Svejkovská. Výši příspěvků obcím za rok 2016 zveřejnila SÚRAO zde.

„Pro nás to bylo kolem 3,4 milionu korun, teď by to mělo být asi 4,6 milionu ročně,“ zmínil Chalupecký. Starosta Blatna Václav Beneš (KSČM) se například na dubnovém setkání se Správou úložišť vyjádřil, že není proti pokračování průzkumů, protože za ně obec čerpá nemalou kompenzaci. Souhlas s průzkumem ale nepovažuje zároveň za souhlas s úložištěm.

Někde vůbec nevědí, že se jich případná radiace týká

Obyvatele samozřejmě zajímá, jaké nebezpečí či rizika pro ně z případného umístění hlubinného úložiště plynou.

„Nejvíce mi vadí radioaktivita a hrozba případného vystěhování. Nikdo s tím nemá zkušenost, takže nemůže s určitostí říct, kolik radiace může v době uložení jaderného odpadu zářit ven. Mě se to již týkat nebude, to spíš potomků, ale když dnes i ze své zahrady vidím na krajinu, které se má devastace týkat, nelíbí se mi, že by z ní mělo být příštích několik desítek let gigantické staveniště,“ říká Milan Petráň, který žije v rodinném domě ve Stebně.

Právě tato osada mimochodem sídlí hned za humny od plánované hranice areálu úložiště, jenže formálně spadá pod katastr obce Kryry, vzdálené o několik kilometrů dále. „Ano, je zde poměrně dost obcí, které s tím nepočítají a stát s nimi nejednal. Přitom by spadaly do ochranného pásma a tam by hrozilo, že z bezprostřední blízkosti dvou až tří kilometrů by se muselo vše vystěhovat. Ostatních by se týkaly evakuace podle směru větru,“ vysvětluje Pavel Pavlík, předseda SOS Lubenec.

Zástupci spolku se vše snaží odvodit analogicky podle toho, jak to dnes funguje v oblasti jaderných elektráren. „I když geologický průzkum oficiálně zasáhl pouze do katastrů čtyř obcí, a to ve dvou krajích – v Ústeckém a Plzeňském, geologické práce probíhají i v katastrech dalších sedmi obcí. Kromě dotčených obcí Blatno, Lubenec, Tis a Žihle je to také v obcích Jesenice, Chyše, Manětín, Kryry, Krty, Pastuchovice, Vroutek, Velečín,“ uvádí ještě Pavlík.

Celý proces je plný úřednických přehmatů, zní z Lubence

Obyvatelé by mimoto v případě úniku radiace konzumovali tablety jodidu draselného, jak se dnes děje například v sídlech kolem jaderné elektrárny Temelín. Prášek totiž v takovém případě zabraňuje poškození štítné žlázy.

Infobox

Pohled na zalesněnou oblast Čertovka u Lubence

Lokalita pro hlubinné úložiště, která nese pojmenování Čertovka, zasahuje katastry obcí Blatno (včetně Malměřic), Lubenec (rovněž Drahonice, Ležky a Vítkovice), Tis u Blatna (včetně Kračína) a Žihle (Nový Dvůr u Žihle) na rozhraní okresů Louny v Ústeckém kraji a Plzeň-sever v Plzeňském kraji.

Průzkumné území leží v přírodním parku Horní Střela a nachází se na něm také přírodní rezervace Blatenský svah a řada dalších cenných území z hlediska ochrany přírody.

Průzkumné území pro úložiště se zde rozkládá na ploše 29,1 km2.

Dalšími hendikepy regionu by se staly stavební uzávěra a také pokles ceny pozemků a nemovitostí. Jaká by byla pravidla případného výkupu nebo vystěhování, lidé dnes nevědí.

Oblast by se na několik desítek let let stala obrovským staveništěm, provrtaným sedmdesáti kilometry vyrubaných chodeb. „Budou sloužit jako největší skládka nebezpečného odpadu v celé České republice. Tímto ‚odpadem‘ je nejen vyhořelé palivo z elektráren, ale i veškeré další vysoce radioaktivní odpady včetně kusů odpadů jaderných elektráren a radioaktivní voda. Od počátku je anabáze vyhledávání vhodné lokality spojena s celou řadou přehmatů státních úředníků,“ píše k tomu Marcela Svejkovská v občasníku, který byl na akci k dispozici.

Zavírají se před tímhle oči záměrně?

Zalesněná krajina kolem obcí Blatno a Lubenec je dnes mimo jiné plná rodinných domů a chat lidí například z Mostecka a Chomutovska. Ti do klidného útočiště začali před lety utíkat z ruchu měst zatížených elektrárnami či těžbou uhlí. Jižní cíp Ústeckého kraje ještě skýtá možnost žít v nezdevastované krajině, která zahrnuje i nadregionální biocentra a zvláště chráněná území s ohroženým mlokem, chráněnými rostlinami a vzácnými rašeliništi.

Hlubinné úložiště má být přitom vybráno i podle toho, jaké bude mít socioekonomické dopady. Geolog Jiří Svejkovský připomněl, jaká dvě kritéria byla v roce 2002 předkládána jako stěžejní. „Měly se vyloučit oblasti v blízkosti hranic, aby problémy se stavbou a úložištěm nezpůsobily potíže ještě se sousedními státy,“ zmiňuje první podmínku.

Druhou mělo být vyloučení krajiny, kam zasahují hluboké nadregionální zlomy. V nich může být porušená hornina, tudíž v nich může kolovat voda, je zde riziko zemětřesení a podobně. Čertovkou přitom prochází významný Jáchymovský zlom, který rozsekává podloží na několik nepravidelných bloků. „Vede od severozápadu z Německa, táhne se přes republiku. Je to široká zlomová zóna, která běží přes tiský masiv, kde jsme my,“ dodává s tím, že překvapivě na některých geologických mapách není zakreslen. „Proč se na něj zapomnělo?“ klade řečnickou otázku s tím, že jsme tu vůbec dnes neměli sedět. „Geologům ze Správy úložišť to asi nevadí a lokalita se jim zdá vhodná. Ten horninový blok ale není homogenní, je v něm zlomů víc a oni už dnes to vědí...“

Pavel Pavlík vysvětluje, co se vlastně má ukládat pod zem

Argumenty například nových pracovních míst, o kterých se SÚRAO zmiňuje, nejsou pro starousedlíky a chataře dostatečnou náplastí. „Pokud by byl Lubenec vybrán, na 35 let by se proměnil v obrovské staveniště. Půjde o daleko složitější stavbu, než byl tunel Blanka,“ uvedla dále Svejkovská.

Kontejnery na vyhořelý odpad se mimo jiné nemají vyrábět z kvalitních materiálů, jako je tomu jinde v Evropě, ale v podstatě ze železa. Počítá se také s tím, že jaderný odpad by mělo být možné v budoucnu z podzemí opět vyndat. Protože je možné, že se za pár let najde způsob, jak jaderné palivo opětovně využít.

Do konce roku vláda vybere ze současných devíti vytipovaných lokalit čtyři. Na nich budou pokračovat průzkumy. Nejvhodnější lokalita se vybere do roku 2025. Samotné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kauza Feri: Klaus ml. si udělal malou legraci. Zde FOTO

6:47 Kauza Feri: Klaus ml. si udělal malou legraci. Zde FOTO

Poslanec Václav Klaus mladší si udělal drobnou legraci z kolegy poslance Dominika Feriho (TOP 09). N…