Václav Neckář od roku 1962 působil jako herecký elév v Mosteckém divadle pracujících a od roku 1964 v plzeňském písničkovém divadélku Alfa. V té době začal nahrávat pro Československý rozhlas. Poté od roku 1965 účinkoval v divadle Rokoko, kam jej Jiřímu Šaškovi doporučil Miloš Nedbal s tím, že jde o synovce herce Eduarda Dubského, takže bude vhodnou posilou pro divadlo. Neckář je také příbuzensky spjat s někdejší poslankyní a poslední předrevoluční předsedkyní Československého svazu žen Marií Kabrhelovou a spisovatelkou Annou Sobotkovou.

V roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2000 byl Václav Neckář v Necenzurovaných novinách uveřejněn na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti v kategorii Důvěrník pod krycím jménem „Bacil“.

A právě tímto spisem z fondu svazků tajných spolupracovníků se ParlamentníListy.cz podrobně zabývaly. Materiál čítá zhruba devadesát stran a číst ho lze odkudkoli. Většinou totiž zahrnuje zprávy takzvaně z první ruky, tedy přímo od Neckáře, okrajově jsou v něm obsažena zjištění, která se zpěváka a herce týkají.

Pojďme konkrétně.