Je téměř jisté, že po současné krizi zůstanou mnozí mnohem chudší než bývali, jiní budou muset splácet velké dluhy, jiným krize vzala peníze a rezervy, které dlouho střádali na rozšíření svého podnikání. Kdo naopak při krizi nezchudl, je americký miliardář a zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg.
Podle článku z poloviny roku 2019 se jmění Marka Zuckerberga tehdy odhadovalo na 76 miliard amerických dolarů. To bylo ještě před koronavirovou krizí, i když podle některých vědců už tehdy vir v Číně existoval. Dnes podle magazínu Forbes (který o Zuckerbergově jmění psal i v roce 2019) je miliardář v dolarech o dost bohatší, s 98,6 miliardy se blíží magické stovce. Pro úplnost dodejme, že Zuckerberg nesedí na matracích plných dolarových bankovek, jeho jmění stojí a padá na hodnotě akcií jeho výtvoru, Facebooku. Jedna akcie Facebooku stojí 269,45 dolaru, v přepočtu 5716 korun. Když přitom Facebook na burzu vstupoval, stála „pouhých“ 38,23 dolaru.
Zuckerberg se, pro některé možná osudově, narodil v roce 1984 a o počítače se zajímal již od mládí. Facebook založil při studiu na Harvardu ve svých 19 letech a dle serveru Business Insider svůj první milion dolarů získal ve 22 letech. Nicméně nejvíce zbohatl, když se Facebook stal obchodovatelnou firmou. První milion uživatelů měla sociální síť už v roce 2004 a postupně se rozšířila na střední a vysoké školy v USA, což přilákalo zájemce o umístění reklamy.
Na burzu se Facebook dostal v roce 2012, po uzavření soudních sporů mezi jeho zakladateli. A i když první prodej akcií nedopadl úplně tak, jak se předpokládalo, Zuckerberg se stejně zařadil mezi nejbohatší muže světa. Při covidové pandemii sice akcie Facebooku utrpěly, ale ne nadlouho. Propad začal v únoru, akcie spadly v hodnotě zhruba o čtvrtinu, ale už v květnu se dostaly na svou původní hodnotu, kterou záhy překonaly. Není divu. Nejedna země při pandemii omezila pohyb venku a komunikace milionů, možná i miliard lidí probíhala po internetu a Facebook kromě své vlastní komunikační funkce vlastní i službu WhatsApp.
Fotogalerie: - Dětem utíká čas!
Už před pandemií byl Facebook a Zuckerberg kritizován jednak za to, že se přes platformu údajně šíří dezinformace, ale také za to, že platforma bezdůvodně a cíleně cenzuruje (nejznámější případ je britský aktivista Tommy Robinson). Zakladatel Facebooku dokonce vypovídal před americkým Kongresem.
Ovšem s příchodem pandemie tlak vzrostl. Přes Facebook se začaly šířit jednak nepravdivé, ale také jen neověřené informace. A Facebook se rozhodl zakročit a mazat příspěvky, které se neshodovaly s informacemi, které dávala k dispozici Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta ovšem nebyla vždy na špici ve znalostech o koronaviru, tudíž někdy cenzorům padly za oběť i informace, které se posléze ukázaly jako pravdivé.
S touto praxí hodlá Facebook pokračovat dle deníku New York Times a zaměřit se na vakcíny. Opět se bude řídit informacemi WHO a bude prý mazat příspěvky, ve kterých se objeví, že vakcíny způsobují autismus nebo takové, které tvrdí, že chytit koronavirus je bezpečnější než se nechat očkovat. A nepůjde prý jen o covidové vakcíny, ale o vakcíny jako takové.
Dříve Facebook takové příspěvky jenom skrýval, tedy méně vyskakovaly lidem na zdi a bylo těžší je najít. Teď už je bude dle New York Times mazat. „Budovat důvěru ve vakcíny je klíčové,“ tvrdí expert Facebooku na zdravotnictví. Dohledový orgán Facebooku pak pravidla, která platila dosud, označil jako „nepřístojně neurčitá“. A společnost prý poskytne reklamu v hodnotě 120 milionů dolarů ministerstvům zdravotnictví, neziskovkám a zdravotnickým organizacím, aby se o vakcíně šířily „spolehlivé informace“.
Psali jsme:
autor: kas
