„S oživením globální ekonomiky ožije i česká ekonomika,“ říká ekonom Vladimír Pikora. Ale ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník upozorňuje, že lepší situace hned tak nebude. „Mám pocit, že do doby, než se nová vláda ujme po volbách vesla, bude stav ekonomiky pořád dost depresivní, pořád dost negativní,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Změna přijde v příštím roce
Aby nově jmenovaná vláda vstoupila do fáze, kdy ekonomika aspoň trochu poroste, to by prý povolební vyjednávání musela trvat hodně dlouho. „Mám pocit, že recesi máme předplacenou do konce letošního roku. Ne recesi ve smyslu čtvrtletních poklesů nebo mezikvartálních poklesů, ale recesi z pohledu celkového čísla HDP pro rok 2013,“ konstatoval člen NERVu. Ale pak už se nový kabinet může těšit na pozitivní změnu, kterou bude nepochybně jako v minulosti vydávat za svůj úspěch.
V příštím roce totiž už ekonomové očekávají oživení. „Vláda tak bude moci uplatnit ty výzvy, které v nedávné minulosti adresovala minulé vládě ohledně prorůstových opatření. Myslím, že pro jejich uplatnění bude mít silný prostor,“ dodal Petr Zahradník. Má prý totiž pocit, že v rámci Evropy zůstane Česká republika mimo hlavní evropský proud, protože se Evropa, sice nijak skvostně, ale poměrně slušně z recese dostane. „Myslím, že v letošním roce lze očekávat pro Evropskou unii jako celek růst někde okolo 0,5 až jednoho procenta HDP, ale česká ekonomika bude s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti pod nulou,“ prohlásil.
Psali jsme:
Bude dobré mobilizovat všechny zdroje
Ekonom Petr Zahradník je silným zastáncem toho, aby vláda pro prorůstová opatření ekonomiky mobilizovala všechny zdroje, které stát může nějakým způsobem ovlivnit, včetně zůstatků na účtech státních nebo polostátních firem, zlepšení čerpání evropských fondů, případně neškrtání v těch kapitolách státního rozpočtu, které mohou vést zásadním způsobem k oživení ekonomiky, což platí podle něj zejména pro dopravní infrastrukturu. „Na druhou stranu koncentrace prostředků je podmíněna tím, že se bude vědět, na jaký účel budou peníze vynaloženy.
Peníze musí být využity efektivně, jinak je lepší nedělat nic a čekat
„To znamená, aby došlo předem k propočtené strategii zaměřené na to, aby růst nebyl jen jednorázovým poptávkovým stimulem, který může krátkodobě pomoci, ale aby byl daleko významnější, daleko dlouhodobější,“ vysvětlil uznávaný ekonom. A to by měla být podmínka pro použití peněz. „Pokud tímto způsobem použity nebudou, bylo by lepší raději počkat na nějaké přirozené cyklické oživení hospodářství za cenu relativně nízkého zadlužení, relativně nízkého deficitu, protože si musíme přiznat, že právě mobilizace veřejných zdrojů může být na úkor nějakého navýšení deficitu,“ prohlásil. A když k tomu navýšení deficitu dojde, měli bychom si být jisti, že finanční prostředky půjdou směrem, který naší ekonomice pomůže. Pokud by to mělo oslovit projekty, které naší ekonomice nepomohou, tak by Petr Zahradník byl raději pro nižší deficit při stagnující ekonomice než podporovat takové typy projektů.
Necpat peníze na chod státu a spotřebu
Kam by tedy měly směřovat prorůstové peníze především a kam by naopak plynout neměly? Podle Petra Zahradníka určitě ne na provozní záležitosti nebo na administrativní chod státu. „Myslím, že tam už je peněz docela dost. V žádném případě by neměly prostředky téci na vytváření některých umělých, nových institucí, nových pracovních míst nebo na nějakou administrativní spotřebu,“ varuje.
Psali jsme:
Finance by měly plynout do dopravní infrastruktury a na excelentní výzkum
Peníze by měly jít především do investiční oblasti. „Jednou z nich je stále dopravní infrastruktura, druhou oblastí by měl být podle mého názoru silný aplikovaný výzkum tam, kde je schopen přinášet nějaké hmatatelné finanční výsledky. Například v současné době máme významné fyzické kapacity v oblasti excelentního výzkumu a do budoucnosti budeme potřebovat nějakou hodnověrnou náplň v těchto výzkumných ústavech typu CEITEC a dalších. Kapacity jsou pořízeny, budovy stojí, zařízení bude za chvíli také, ale bude potřeba zajistit nějakou funkčnost. Předpoklad je, že to budou opravdu velmi excelentní aplikované projekty, které budou přinášet nějaký výnos,“ poukázal ekonom na to, kde by považoval finanční injekce za velice žádoucí.
Kus práce už udělal předchozí kabinet. Vláda Petra Nečase ještě na svém posledním zasedání rozhodla o zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum. V příštím roce by měl vzrůst o 1,5 miliardy korun, z toho miliarda by měla putovat přímo na excelentní výzkum.
Podporu si zaslouží i malé a střední podniky s perspektivní výrobou
Třetí oblastí, která by zasluhovala podle Zahradníka podporu státu, jsou malé a střední firmy, zejména ty, které mají ambice vstoupit na mezinárodní trh. „Takových firem je v současné době v České republice proti těm velkým stále velice málo. A cítí překážky v tom, že na rozdíl od malých a středních firem v Německu a Rakousku se jim obdobné veřejné podpory nedostává, a to jak z hlediska financování, třeba i záruk, ale i v záležitostech spojených například s analýzou trhu, se vstupem na trh,“ upozornil ekonom, že jde o nákladné věci, na které firmy nemají.
A přitom jde mnohdy o firmy, které mají perspektivní výrobní program, ale když se potencionální zahraniční partner nebo odběratel o tom nedoví, nemají šanci se na zahraničním trhu prosadit. „V těchto tzv. nefinančních překážkách nebo nefinančních podmínkách obchodu máme rezervu,“ ukazuje na oblast, kde by podpora státu mohla přinést výsledky.
Psali jsme:
Na záchranu velkých podniků na severní Moravě nemá stát dávat peníze
Ale prezident Miloš Zeman, Rusnokova vláda i sociální demokracie, která má nákročeno k vládnutí, podporují spíš velké zaměstnavatele, třeba velké podniky na severní Moravě, takže není jisté, že doporučení odborníků o podpoře malých a středních firem u nich najdou sluchu. „Samozřejmě, severní Morava je specifický region, jsou tam v současné době asi docela silně ohroženy některé velmi významné společnosti, které generují významnou část zaměstnanosti, takže tam je to spíš otázkou jejich nějaké záchrany nebo stabilizace,“ připouští Petr Zahradník. Například OKD se chystá pravděpodobně kvůli ztrátám zavřít další důl, takže se úřady práce na severu Moravy připravují na další nápor nezaměstnaných.
Významná může být obchodní nebo ekonomická diplomacie
Přesto ekonom říká, že si není jest, jestli v záchraně velkých podniků má stát vůbec sehrávat nějakou významně aktivní roli třeba ve smyslu posilování kapitálu. „Myslím, že nikoli, ale může pomoci spíš diplomaticky, protože firmy jsou vesměs vlastněny zahraničními majiteli, mám pocit, že role jakési obchodní nebo ekonomické diplomacie by v tomto ohledu mohla být také významná,“ navrhuje možnost, jak by mohla vláda pomoci. „Koneckonců na severní Moravě jde také o tzv. ekologické standardy, zejména v porovnání s Polskem, jde o cenu elektrické energie. Je to velmi industrializovaný region, který je na energetice velmi závislý. A je-li cena elektrické energie tak vysoká, jak je, tak to samozřejmě nákladově hospodaření podniků velmi výrazně ovlivní. Takže angažovanost státu bych viděl spíše tohoto typu než v tom, že bude lít ohromné množství peněz do těchto podniků,“ vysvětlil Zahradník, že finanční podpora by v tomto případě nebyla žádoucí.
Kalouskův tunel, nebo prospěšné opatření?
Otázkou zůstává, jestli se levicová vláda nebude snažit zvýšit příjem do státního rozpočtu zvýšením daní nebo zrušením některých daňových opatření, které prosadila ještě Nečasova vláda. Kabinet Jiřího Rusnoka například chtěl přes Senát protlačit zákonné opatření, které by zablokovalo zrušení zdanění dividend. „Těším se, že se podaří zabránit zrušení daně z dividend, které se někdy označují jako poslední Kalouskův tunel, protože jsem prezidentem dolních deseti milionů a ty dividendy většinou nepobírají,“ prohlásil i prezident Miloš Zeman na svém facebookovém profilu.
Ale Zahradník před tímto krokem varuje. „Já myslím, že otázka nulové daně z dividend je jednou z cest, jakým způsobem uchovat kapitál v Česku, případně i přilákat kapitál z jiných států. Jinak bude docházet k tomu, že společnosti si budou hledat daňový domicil v zemích, které jsou pro to výhodné a budou zdaňovat jinde,“ upozornil. Na rozdíl od ministra financí Jana Fischera říká, že díky zavedení daně z dividend se nějakého zásadního příjmu do státní pokladny nedosáhne, naopak, peníze budou odcházet jinam. Stejně odmítá i nový nápad premiéra Jiřího Rusnoka upravit formou zákonného opatření zdanění investičních fondů. „Toto řešení z hlediska perspektiv fondového byzynsu v Česku žádoucí a příznivé není,“ uvádí, ale dodává, že by se vzhledem ke své profesní zainteresovanosti k tomuto problému raději nevyjadřoval.
Daňové změny by znestabilnily podnikatelské prostředí
V době Nečasovy vlády a mnoha změn v daňové oblasti experti upozorňovali, že časté změny daňových sazeb jsou pro stabilní podnikatelské prostředí nevhodné. „No právě,“ potvrzuje Petr Zahradník, „další změny toto prostředí zase znestabilní." Fakt, že máme relativně nízké přímé daňové sazby, je podle něj z hlediska podnikatelského prostředí věc příznivá, proto by nějaké dramatické změny, například zavádění progresí, nedělal. „To může přijít na řadu, až budeme bohatší,“ dodal ekonom.
Méně přísný by byl Petr Zahradník v otázce nepřímých daní, konkrétně daně z přidané hodnoty, kde by sociální demokraté rádi snížili sazbu daně například z potravin a léků. „Sazba DPH je u nás nad úrovní evropského průměru, tedy vysoká, tam si jistou korekci lze představit,“ připustil ekonom, že k této, pro levici citlivé otázce, by takové výhrady jako u příjmových daní neměl.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
