Za poslední tři měsíce došlo už ke třem schůzkám mezi tureckým prezidentem Erdoganem a ruským prezidentem Putinem. Ukazuje to na oteplování vztahů obou zemí ve složitém regionu a ve velmi náročné době. Pán Kremlu dokázal využít prostor, jenž se mu otevřel po částečném ústupu Spojených států, které se odmítly významněji angažovat v konfliktu v Sýrii. Za ruský úspěch lze označit výstavbu plynovodu Turk Stream.
„Projekt za 13 miliard dolarů byl poprvé oznámen v prosinci 2014 coby alternativa South Streamu, který zastavila Evropská unie v rámci své snahy o snížení energetické závislosti na Rusku, a měl by vést ruský plyn po dně Černého moře do Turecka a odtud do Řecka a dále do Evropy. Dohoda o Turk Streamu byla nyní už spíše jen formalitou, protože Ankara už v půlce září vydala Gazpromu povolení ke stavbě podmořské části plynovodu, a už je jasné i rozdělení, kdo bude za budování jednotlivých částí plynovodu zodpovídat,“ píše analytička v textu pro server Literárních novin.
Odklon od NATO a sblížení se Saúdskou Arábií
Vladimir Putin se navíc snaží Turecko odlákat z NATO na svou stranu. A ačkoli vláda v Ankaře nadále zůstává členem Aliance, už teď se ukazuje, že Turecko nepotáhne se Spojenými státy za jeden provaz tak jako doposud.
„Nejenže nenásleduje USA a některé další členy Aliance v kampani, která vydává ruské a syrské bombardování džihádisty ovládaného východního Aleppa málem za největší problém současného světa (a začátek jeho konce), ale konstatuje ‚společnou pozici‘ s Ruskem ohledně Aleppa, přičemž obě strany zdůrazňují nutnost dovézt do města humanitární pomoc s tím, že ‚jediným problémem‘ je ‚zajištění bezpečnosti‘ dodávek. A co víc, Putin s Erdoganem se dohodli i na aktivizaci spolupráce svých armád a tajných služeb. ‚Celý den jsme s prezidentem Putinem jednali o rusko-tureckých vztazích. Jsem plně přesvědčený, že normalizace turecko-ruských vztahů bude pokračovat rychle,‘ pochvaloval si Erdogan, jehož země je stále členem NATO a dál míří na Evropu migrační zbraní,“ píše dál dáma.
Kromě toho se zdá, že se Moskva může sblížit i se Saúdskou Arábií. Putin už dal najevo, že Ruská federace sníží produkci ropy, pakliže totéž učiní i kartel OPEC, kde hraje Saúdská Arábie klíčovou roli. Pokud by se Saúdové a Rusové opravdu dohodli, dalo by se říci, že se Rusko stává klíčovou mocností na Blízkém východě. „Nejnověji se to projevilo proměnou dosud zásobovací námořní základny v syrském Tartúsu v základnu trvalou, dislokaci ruského letectva v Sýrii na ‚neurčito‘ a ochotou předat syrské armádě protivzdušné komplexy S300 a S400,“ podotýká Spencerová.
Saúdská Arábie sice zůstává spojencem USA, ale spojencem vlažnějším než dřív, neboť Washingtonu vyčítá, že americká armáda nedokázala zatočit s Bašárem Asadem v Sýrii. Díky tomu dostalo prostor v regionu právě Rusko, ale posílil i vliv Íránu, který se snaží těžit ropu na plné obrátky, a narušuje tak dohody o snížení produkce černého zlata.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
