Schůzka by měla trvat zhruba dvě hodiny a na její závěr vydají její účastníci společné prohlášení. Po skončení jednání s výsledky novináře seznámí premiér Sobotka. 
    
Tyto schůzky ústavních činitelů se mají konat třikrát ročně. Dohodli se na nich na konci loňského roku Sobotka se Zemanem po kritice na adresu některých prezidentových vyjádření k zahraniční politice. Výtky se týkaly například Zemanova proruského a pročínského postoje nebo malého důrazu na dodržování lidských práv. Politici pomocí těchto setkání chtějí docílit toho, aby se Česko k důležitým zahraničněpolitickým tématům vyjadřovalo jednotně, což se doposud ne vždy dařilo. 
    
"Já doufám, že to pomůže k tomu, aby Česká republika směrem navenek, na půdě klíčových organizací, jako je Evropská unie, NATO a OSN, vystupovala maximálně jednotně a koordinovaně. Samozřejmě na sto procent se to vždycky zajistit nedá," poznamenal k tomu před schůzkou Sobotka. 
    
To se ukázalo například u názoru na postup proti IS. Zeman nedávno vyzval k mezinárodnímu zásahu proti výcvikovým táborům islámských radikálů pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN, s čímž ale nesouhlasí Zaorálek. Zeman kvůli tomu přirovnal ministrovy postoje k politice appeasementu, jak se označovala politika ústupků nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Dnes mu kvůli tomu chce dát deštník podobný tomu, jaký nosil jeden ze symbolů této ústupkové politiky, britský expremiér Neville Chamberlain. 
    
Prezident se s vládou rozchází i v pohledu na sankce EU vůči Rusku za jeho zasahovaní do konfliktu na Ukrajině. Zeman sankce dlouhodobě odmítá, Sobotkův kabinet je naopak podpořil. 
    
Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček nicméně nepředpokládá, že na schůzce dojde k nějakým kontroverzím. Stanovisko českých představitelů například k situaci na Ukrajině je podle něj jednotné. "To znamená podpora mírového procesu, podpora politického jednání, nikoli vojenského řešení, a podpora dohody z Minsku," uvedl Ovčáček na dopolední tiskové konferenci. 
    
O Východním partnerství plánují politici mluvit kvůli květnovému rižskému summitu této iniciativy, v jejímž rámci nabídla EU sblížení šesti postsovětským republikám. Mezi ně patří i Ukrajina, prozápadní směřování Kyjeva je ale trnem oku Moskvě.