Často v pochybovačné reakci na určitou prezentaci dění třeba i podvědomě soudíme, že „všechno je jinak“. Při pohledu na práci specialistů nejen českého mediálního mainstreamu jeden z mých přátel trefně poukazuje: „Neříkej, že všechno je jinak. Je to daleko horší. Všechno je totiž naopak.“
Jeho tvrzení si v dnešním Newsroomu velmi lehce potvrdíme na několika příkladech z minulých dnů. Stačí se soustředit na jednu z nejvážnějších nemocí současné žurnalistiky hlavní stoky, a tou je bezbřehá licoměrnost a s ní související výklad pojmů pravda, láska, lež a nenávist. Jejich vykladači si tyto termíny zprivatizovali, oni rozhodují, koho budete milovat, či nenávidět, co je pravda a co je lež. Kdo se členy „presstapa“ nesouhlasí, bude po zásluze potrestán přinejmenším veřejným mediálním lynčem. Obávám se ale, že začíná přituhovat.
Hladina nenávisti externích redaktorů ČRo Plus se zvyšuje
Své o tom ví i čerstvě zvolený europoslanec Alexandr Vondra. Pan Vondra je politik, ke kterému i já mám určité výhrady, ale to, co předvedla ve svém komentáři pro Český rozhlas Plus Apolena „Antifa“ Rychlíková, mi vyrazilo dech. Autorka je redaktorkou ultralevicového serveru A2larm, údajně hájícího porozumění mezi lidmi, odmítajícího násilí a zášť. Alexandr Vondra se provinil pouze tím, že vidí svět jinak než paní Rychlíková. To se neodpouští, a tak přichází na řadu pekelný vynález s názvem hnojomet. Projev nenávisti k druhé osobě se stává zcela běžnou a legitimní součástí názoru vlastního.
Psali jsme:
Nechutnosti začínají už v titulku – Saša „Huňáč“ Vondra a jeho krásný starý svět. Trochu odbočím. Už podruhé v krátké době jsem byl v Českém rozhlasu Plus svědkem jistého posunu hladiny nenávisti externích autorů. Začíná je zajímat i vizáž svých obětí. Jednou z nich se stal i ministr kultury Antonín Staněk. O něm nedávno komentátor gaunera Zdeňka Bakaly Petr Honzejk v debatě s moderátorem – absolutně nereagujícím – pořadu Názory, argumenty prohlásil, že je v porovnání s kulturně uměleckou frontou „ministrem s vizáží a vyjadřováním okresního tajemníka z 80. let, tak je jasné, že netahá za delší konec provazu“. Jen doufám, že pan Honzejk svými odpornými osobními invektivami už přestane koncesionáře oblažovat. Někomu se zase nemusí líbit vizáž pana Honzejka. Ostatně ani nevím, co na to říkají jeho soudruzi z liberálně-demokratického humanitního světa. Tato rétorika mi silně připomněla bolševický slovník před listopadovým předáním moci, tentokrát bez mániček, úhlavních třídních nepřátel, ztroskotanců a samozvanců. Všechno je naopak.
Poslední varování Vondrovi, pak už s ním ultralevičáci zatočí
Paní Rychlíkovou zřejmě překvapil Vondrův pozitivní postoj k lídrům Polska a Maďarska, proto zapnula hnojomet na maximum. A tak se z disidenta vyklubal fanda klerofašistů a postfašistů, totalitář či autoritář, další z tradiční plejády hejtařských nálepek neuvádím. Podle mě je to vzkaz, poslední varování, pak už s ním ultralevičáci zatočí s bolševickou rozhodností. Těm méně odvážným proto doporučuji „správné“ postoje neměnit, a jak říká voják Josef Švejk: Maul halten und weiter dienen (doslova držet hubu a dále sloužit). Snad je nás takových málo.
Při čtení výše uvedeného jsem si vzpomněl na další nedávný výpotek paní redaktorky pro Český rozhlas Plus. Před pár týdny se v Praze uskutečnil tradiční Národní pochod pro život a rodinu. Účastní se ho tisíce lidí. Už se ani nedivím, že vedení zmiňované stanice nechalo tuto akci okomentovat právě Apolenu Rychlíkovou. Netřeba dodávat, že žádný jiný pohled na problematiku jsem v rozhlase nenašel, na náhody nevěřím.
Národní pochod pro rodinu je prý ultrakonzervativní agenda
Začíná konspirací a reklamou na své webové stránky: „Jak nedávno upozornil Simon Kovner ve svém textu pro Alarm, agenda hnutí se částečně odvíjí od vysoce problematického dokumentu Agenda pro Evropu. Ten se objevil před lety a najedeme v něm takové perly, jako je zákaz homosexuality (tu nazývají po staru „sodomií“), zákaz antikoncepce, nebo dokonce i zákaz rozvodů.“ Následuje spiklenecká teorie (u bojovníků proti spikleneckým teoriím typické. Všechno je naopak):
„Ultrakonzervativní agenda se během několika posledních let rozvinula i u nás. Všechno se ale děje stejně nenápadně jako právě zmiňovaný sobotní pochod. Za balónky, optimistickými transparenty o životě a programu pro děti se skrývá snaha o indoktrinaci tou nejvíc zpátečnickou agendou. Letos dokonce i se špetkou odporu k Evropské unii.“ Kupředu levá, zpátky ni krok, chce se mně dodat.
Fotogalerie: - Jednání Rady ČT
Nositelé konzervativních a vlasteneckých myšlenek mají smůlu
A pokračuje ve stejném duchu: Na hlavním banneru pochodu totiž stálo „Milá vládo, peníze z Bruselu investuj do dětí“. Je přitom úplně jasné, do jakých dětí má vláda investovat – hlavně do těch českých. Z církve se totiž s nástupem Dominika Duky stala úderka nacionalismu a xenofobie, jeho mravenčí práce na transformaci církevních institucí na instituce hlásající věrnost národu se děje v dokonalé kooperaci s Hradem a dalšími národovci. Tyto vztahy včetně rozplétání agendy politiků, jako je Aleš Juchelka, který pod vlajkou ANO neúnavně bojuje proti „genderismu“ a bere peníze neziskovkám, starajícím se třeba o ženy postižené domácím násilím, však stojí dlouhodobě mimo větší veřejný zájem.
Už jednou jsem v Newsroomu psal, že paní Rychlíková má na své extrémně levicové, protinárodní názory právo. A není ve vysílání Českého rozhlasu Plus sama. Ale proč naopak nedostávají prostor lidé upozorňující na nebezpečí ideologie, kterou paní Rychlíková a její soukmenovci vyznávají? Nemusí to být zrovna zástupce skinheadského hnutí (což by ale podle mě víceméně byl ideologický protipól), ale rozumní nositelé konzervativních a vlasteneckých myšlenek. I jejich zastánci platí koncesionářské poplatky. A nebude jich málo.
Mlčení o zásahu policie v Kiskově firmě kvůli daňovým únikům
Dokonalou ukázkou údernické urputnosti bez ohledu na realitu je i komentář Lídy Rakušanové rovněž pro Český rozhlas Plus k eurovolbám. Příkladně soudružsky nálepkuje prezidenta Zemana a premiéra Babiše, označuje předsedu strany SMER Roberta Fica a šéfa maďarské vlády Viktora Orbána za populisty (Orbán se podle ní pasoval na ochránce křesťanských hodnot a evropské dotace přihrává svým nejbližším) a tak dále. V tomto ohledu je k popukání její označení slovenského prezidenta Kisky jako „bytostného demokrata“. Politiku u našich východních sousedů sleduji pravidelně. A tak na rozdíl od paní Rakušanové vím, že před několika měsíci policisté zasahovali kvůli daňovým únikům v Kiskově firmě, média, a dokonce i některá mainstreamová, také informovala o jeho kšeftech s pozemky u Popradu a dalších kauz. Kiska se také v roce 1983 neúspěšně hlásil do KSČ, poté alespoň šéfoval podnikové buňce SSM. Že toto třeba nevíte? Není divu. Český mainstream toto tají z jednoho prostého důvodu. Tuzemští „kiskoidi“ v minulosti označili končícího slovenského vůdce za „českého stínového prezidenta“. Po těchto skandálech by si museli nasypat popel na hlavu, což nikdy neudělají. Vyznavači kultů bývají slepí. Zapírat, zapírat, zapírat. Chrání bytostného demokrata až za hrob. Všechno je naopak.
Zkrátka a dobře, opět přišla doba jednoho názoru, patologické adorace vybraných jedinců a defamace odpůrců. Dialog a diskuse pomalu ale jistě zmírají. Střídají je nenávist a násilí. Ze strany těch, kteří dnes a denně hlásají pravdu a lásku. Koneckonců výsledkem je i členy nově vznikajících liberálně-demokratických milic zmlácený Ladislav Jakl. Kde se používá násilí z důvodu politického postoje, tam demokracie definitivně skončila.
Vojín Dušan Jasánek z Televize Seznam je hrdý Evropan
Ještě se krátce zastavím u „kauzy“ výroků kolegy Vítězslava Jandáka. Nedělní pořad Newsroom ČT24 neshledává v mediálním světě důležitější událost než rozkladný vliv oblíbeného herce na tuzemské informační pole. Celá reportáž je vedena tak, aby dostala kolegu Jandáka před poslanecký tribunál, aby tam byl definitivně odsouzen jako viník zhrubnutí poměrů. Na někoho se to hodit musí, že? Ale není to Jandák, kdo ničí důstojnost radního a otravuje vzduch. Jandák se bránil! Terorizovala slečna či paní Řezníčková z Newsroomu ČT24 před kvartýrem paní Machalickou nebo pana Černého, kteří ponižují a urážejí radní ČRo? Byl to pan Černý, který řekl, že „... v radě je Vítězslav Jandák a podobné kreatury“. Ptala se ho, proč jsme kreatury? Znamená to tedy, že jeden může urážet a dehonestovat, a druhý nemá ani právo se bránit? Klasické zaměňování příčiny a důsledku. Copyright ČT. Jako napadený člověk se i já budu bránit, i když nikdy nevíte, co přijde. Jestli vás třeba sedícího nezmlátí v metru. Riziko dneška.
Na závěr ještě perlička, vlhké sny z klávesnice vedoucího zpravodajství kyperské Televize Seznam Filipa Horkého (vulgo vojína Dušana Jasánka): Tohle jsou moje volby. Nejsem jen Čech, jsem i Evropan a nesmírně si vážím toho, co díky snaze našich rodičů mám – stát, který je součástí uskupení, kde každý člověk má stejnou hodnotu a není jen třeba kvůli své „odlišnosti“ nebo názorům zavírán do táborů nebo vražděn.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
