„V našich médiích od rána do večera omílají cestu Miloše Zemana do Číny. Mají na to svůj stupidní systém, nejsou vůbec vynalézaví. Ale zatím jsem nikde neslyšela o 70. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu. Nevíte proč?“ ptá se čtenářka Alena Klečková prostřednictvím profilu Miloslava Ransdorfa na ParlamentníchListech.cz.

„Ke kritice návštěvy Miloše Zemana v Číně můžu konstatovat jen to, že ti, kteří porazili japonskou armádu na čínské straně, byli především komunisté. To je fakt, který se dnes nehodí ani Američanům, ani jejich současným spojencům. A proč se v době kulatého výročí příliš nemluví o svržení jaderných bomb? Inu proto, že USA v českém mediálním mainstreamu platí za oporu demokracie a euroatlantických hodnot, a tak jim přece nebudeme připomínat, že podpisem jejich pera zahynuly v mžiku oka desítky tisíc lidí. Také se taktně mlčí, že tato věc má souvislost se vznikem studené války. Brzy po svržení bomb se konala porada náčelníků generálních štábů USA, na níž byl za současného nepřítele označen Sovětský svaz. Tam se zrodila studená válka, dávno před Churchillovým projevem ve Fultonu,“ vysvětlil Ransdorf.

„Někteří čeští politici se tváří, že válka na Dálném východě se nás netýkala. Tím jen prokazují svou neinformovanost, protože vstup SSSR do války na Dálném východě byl součástí postupimských ujednání,“ pokračoval ve své obsáhlé odpovědi Ransdorf.

Japonská zvěrstva v Číně

„Japonci byli v srpnu 1945 na samé hraně porážky a dobový argument, že bez svržení jaderných bomb by Američané ztratili až 2 miliony vojáků, neobstojí. Hlavním důvodem ke svržení atomových pum byla demonstrace Spojených států celému světu, kdo bude napříště rozhodující světovou velmocí. Na postupimské konferenci byl prezident Truman překvapen, že na Stalina neučinila zpráva o svržení jaderné bomby žádný velký dojem (ve skutečnosti dal Stalin pokyn k urychlenému vývoji sovětské jaderné zbraně a brzy se stal odpovědným za tuto oblast šéf NKVD Berija). Dalším důvodem byla snaha vyřadit Sovětský svaz z vyjednávání o poválečném uspořádání Japonska. To se podařilo, Sověti se těchto jednání opravdu neúčastnili. Poválečnou legislativu Japonska určoval generál MacArthur. Při jednáních došlo ke kompromisu s japonskými špičkami – císař Hirohito byl zbaven odpovědnosti za rozpoutání války. Jeho podíl na vyvolání války v jihovýchodní Asii se nedá přesně určit proto, že jeho deníky, korespondence i dokumenty jsou stále nepřístupné, v režimu tajné,“ vysvětlil Ransdorf.

„Svět se nikdy nedozví, kolik obětí v Číně a dalších zemí jihovýchodní Asie má na svědomí japonský militarismus. Ale v Číně jsou japonská zvěrstva stále živá. Dovolím si osobní vzpomínku: při jedné z mých návštěv Číny v 90. letech mi šéf oddělení zahraničních styků ÚV KS Číny vyprávěl o masakru v Nankingu. Jako desetiletý chlapec přežil řádění japonských vojáků, když se mu podařilo ukrýt se v sudu a škvírou pozoroval z pár metrů popravu celé své rodiny. Věřte mi, že na jeho příběh nikdy nezapomenu,“ zamyslel se na závěr Ransdorf.