Za vítěze voleb se vyhlásila antiimigrantská strana Švédští demokraté, která ale fakticky skončila až třetí. Od posledních voleb sice tato strana posílila, ale podle Bartoška rozhodně není vítězem voleb. „Já osobně si myslím, že se ve Švédsku děje to, co všude jinde v Evropě, že posilují pravicoví extremisté,“ začal Bartošek. Jedním dechem dodal, že standardní pravicové i levicové strany odmítají s těmito extremisty spolupracovat. „Já myslím, že s extremisty nikdo nechce vládnout. Je to strana, která říká, že např. ani Židé nejsou takoví ti pravověrní Švédové. To znamená, že je to jasná extremistická strana,“ zdůraznil Bartošek. Švédové se podle něj rozhodli dál pokračovat po cestě standardní demokracie. Švédsko řeklo, že chce zůstat otevřenou demokratickou zemí.
Fotogalerie: - Pocta Mašínovi
Koten konstatoval, že kdyby tradiční strany vládly posledních sto let dobře, tak by Švédští demokraté neměli šanci uspět. „Ale ve chvíli, kdy se třeba v Malmö na ulicích běžně střílí automatickými zbraněmi, různé gangy na sebe útočí, policie se neodváží vůbec vkročit do některých čtvrtí po setmění, tak to je třeba ta bezpečnostní situace, která lidi donutí volit jiné strany, které jim třeba slíbí větší bezpečí,“ podotkl Koten. Ostatní strany by si podle něj měly uvědomit, že to nedělaly dobře, pokud jde o migrační politiku. Bohužel se to v tom Švédsku naprosto vymstilo,“ zdůraznil poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Kocáb si pochvaloval, že Švédové se rozhodli udržet svůj multikulturní a sociálně empatický systém. „Podle mého to dopadlo velmi dobře, Obával jsem se, že to dopadne jinak,“ podotkl Kocáb. Evropa podle něj potřebuje čas na to, aby se vzpamatovala z šoku, který přišel v minulých letech, a ve Švédsku ten čas dostala.
Koten nabídl značně odlišný pohled. Pokud se podíváme např. do Německa před pěti šesti lety, tak v Berlíně nebyl problém jít v noci po ulici, ženy tam chodily běžně oblečeny v krátké sukni, v tričku a podobně. Dnes už si to nikdo moc nedovolí,“ pravil Koten. Stačí se prý podívat na to, co se děje v Saské Kamenici (Chemnitz), ale nejen tam.
„My si tady musíme říct jednu věc. V případě, že by média informovala naprosto pravdivě o tom, co se tam děje, orgány, které to mají na starosti, by řekly, došlo tady k tomu a tady k tomu, tak ti lidé by (v Chemnitz) třeba do ulic nevyšli. Jenže se, bohužel, stává takovým stereotypem, že se ty věci neřeší, zamlčují se ty věci, které tam vlastně proběhnou, a ten, kdo se náhodou postaví proti tomu, aby se tam vraždili denně nebo týdně lidé, vezměte si to, jak chcete, protože v tom Německu už je to několikátý příklad, tak bohužel potom už je to omrzí a vyjdou do ulic a jsou nálepkováni za extremisty. Tím, že se budou zamlčovat fakta, tak to ty lidi pobouří, protože oni vidí, jak je to doopravdy,“ zdůraznil Koten. Uznal, že se toho mohli chopit i extremisté, ale to nic nemění na tom, že je to špatně.
A v tuhle chvíli se přes sociální síť Facebok vložil do debaty někdejší europoslanec Libor Rouček. „Koten z Okamurovy SPD právě vypráví na ČT24, že ženy v Berlíně nemohou chodit po ulici v tričku a v sukni. Většího blba jsem už dlouho neviděl!“ napsal. A přidal smajlíka.
V diskusi pod svým příspěvkem zdůraznil, že do Německa jezdí pravidelně, v podstatě týden co týden.
Když dostal slovo znovu Bartošek, konstatoval, že pravicoví extremisté posílili kvůli tématu migrace, ale neumí odpovídat na klasické problémy školství, zdravotnictví a tak podobně. Nemluvě o tom, že v Rakousku vyhrála volby tradiční strana – lidovci – a problémy s migrací řeší. Prý je nezbytné, aby přistěhovalci respektovali pravidla země, ve které chtějí žít. „Moje země, moje pravidla,“ zdůraznil Bartošek.
Ing. Jan Bartošek
Kotena tím však neuklidnil. Pokud se v některých okrajových částech švédských měst střílí z automatických zbraní, což prý zaznělo i v ČT, tak to rozhodně není v pořádku. Kdyby se něco podobného dělo v okrajových částech Prahy, také by se nám to nelíbilo. „Tam je problém, že ty gangy vyžadují poslušnost vůči Islámskému státu. Na území Švédska. Švédsko si zavařilo na poměrně velký problém.
Kocáb dal Kotenovi částečně za pravdu. „Já souhlasím s tím, že je to špatně zamlčovat některá fakta,“ uznal Kocáb. Pro jisté zamlčovaní některých faktů má ale pochopení. „Já si pamatuju, když jsme dělali odsun sovětské armády, tak jsme taky zamlčovali určité problémy, které byly, abychom nevytvořili konflikt. K tomu má někdy ten politik tendenci. Není to správné, ale je to jako v dramatu. Po krizi přichází katarze (očištění) a my musíme ta fakta přijmout tak, jak jsou,“ zdůraznil Kocáb.
Na Švédsku ocenil, že k tématu uprchlíků přistupuje velmi ušlechtile. „Tomu je třeba fandit,“ zdůraznil. My bychom neměli jenom suše konstatovat, že to země nezvládá. Měli bychom udělat všechno pro to, aby to v budoucnu zvládla. Hlavně jim fandit za to, jak ušlechtilý koncept tím lidstvu darovali.
Kdyby bylo na něm, v prvé řadě by prý stmeloval Evropskou unii, aby ty státy táhly za jeden provaz a řešily problémy jednotlivých zemí.
Ve vysílání dostal prostor také český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler, který divákům prozradil, že v Česku se to se švédskými no-go zónami trochu přehání, Švédská policie prý eviduje 61 rizikových zón, ale tyto zóny jsou rizikové proto, že si v nich vyrovnávají účty různé gangy. „Běžný návštěvník to mnohdy ani nezaznamená,“ uvedl velvyslanec. I Šitler však prozradil, že Švédové nejsou spokojení. Byli zvyklí žít v klidnější zemi. Byli zvyklí na to, že slovo policisty má určitou váhu a dnes někteří obyvatelé odmítají s policisty spolupracovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
