„Nikdy jsem se nebál tak, jako jsem se bál ve Francii, jelikož nejsem žádný Rambo a rozhodně se nehodlám prát," řekl úvodem muž, který v Praze provozuje restauraci s rychlým občerstvením. Podle vlastních slov rád jezdí na kole, dalo by se prý říct, že má několikrát objetou planetu Zemi. V Paříži prý byl naposledy s rodiči při cestě do Anglie a žádné hluboké zážitky si tudíž nevybavuje. Pár dnů staré setkání s tamní realitou prý v něm ale zůstane ještě hodně dlouho.

„Nepamatuju si ty ulice, ale bydleli jsme celkem daleko od centra, jeli jsme sami, bez cestovky. První šok, který jsem zažil, byl nepořádek. Jestli někdo nadává na Prahu, tak by se měl podívat do Paříže, jak to tam vypadá. Ale to nebyly odpadky od jídla, bylo to jako nějaké drogové doupě. Lahve, hadry, podivný puch moči, dost nám to vyrazilo dech," popisuje dále.

Nejhorší zkušenost pro dvojici z Prahy prý byla, když se vydala na procházku.

„V sobotu po poledni jsme šli pěšky do centra, jelikož jsme se báli použít hromadnou dopravu. Neznali jsme trasy a nechtěli jsme zajet, tak jsme šli pěšky. Asi třikrát se stalo, že ti migranti přišli až k nám a normálně na manželku sahali. Skutečně to bylo, jak to popisuju. Sahali jí na vlasy, na tělo, jednoho jsem odstrčil, přidali jsme do kroku, ale pak se jich tam seběhlo víc, vážně jsme měli strach, takže jsme chvíli až běželi," popsal.