„Díky vítězství uprostřed volebnoho období ovládli republikáni Senát a budou tak mít i větší vliv na americkou zahraniční politiku. S republikánskou většinou v Senátu už si nebudou moci demokraté dovolit návrhy druhé strany ignorovat, jako tomu bylo dříve. Předpokládaný vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell na první tiskové konferenci po zveřejnění výsledků voleb slíbil urychlení legislativních procesů týkajících se pomoci Ukrajině," píše Gregory.
Ukrajina tak může podle mínění Gregoryho doufat, že jejich věc se brzy dostane na řadu. „Zejména ve chvíli, kdy se v jejich prospěch ozvou Američané ukrajinské či polské národnosti, kteří dobře tuší, jak vážnou globální hrozbu Putinovo Rusko pro Evropu i celý svět předsavuje," tvrdí Gregory.
„Konkrétně se jedná o dva zákony, které by ukrajinské věci mohly skutečně pomoci. Podle znění prvního z nich by americký prezident získal pravomoce k poskytnutí adekvátní podpory na ochranu ukrajinské demokracie a suverenity. Druhý návrh zákona počítá s dalšími sankcemi a přímou vojenskou podporou Ukrajiny, která je zde zmíněna jako hlavní spojenec mimo NATO," přibližuje Gregory znění obou návrhů zákona.
Obama nebude podle názoru Gregoryho moci tyto návrhy zákonů jednoduše vetovat. „Nemůže už dále odmítat poskytnout Ukrajině zbraně, protože by ozbrojení Ukrajiny mohlo Moskvu vyprovokovat k další eskalaci napětí. Podpora Moskvy protizákonným volbám v Doněcké a Luhanské lidové republice ukazuje, že Putin nemá žádný zájem na mírovém urovnání ukrajinské krize," poukazuje Gregory.
„Případné Obamovo odmítnutí těchto návrhů jej může dostat do střetu s postojem k zahraniční politice, kterou v Kongresu zastávají obě dvě strany. Politici Ben Nelson, Gerland Connoly, Robert Menendez, John McCain, ale i generálové Martin Dempsey i Philip Breedlove souhlasí s bývalým šéfem CIA Leonem Pannettem, že Ukrajina musí dostat zbraně na zajištění své obrany. Podobný názor zastává i Obamova stranická kolegyně a pravděpodobná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová. Ta Putina popisuje jako smrtící hrozbu pro suverenitu evropských států i zájmy Spojených států," cituje Gregory bývalou ministryni zahraničí.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Kongres se navíc může nad tímto tématem shodnout v takové míře, že Obamovo veto nebude k ničemu platné. Lidé na Ukrajině i jejich političtí vůdci si lámou hlavu nad tím, proč jim Spojené státy pomoc doposud odpíraly. Když přitom bojují proti ruské agresi i za Evropu a Spojené státy. Při poslední návštěvě ukrajinského prezidenta Petro Porošenka jej Pentagon vyprovodil s banálním slibem, že Spojené státy budou i nadále podporovat úsilí Ukrajiny o zachování suverenity. Obama tak Ukrajinu fakticky vystrčil za dveře a popřál jí mnoho štěstí a pěkný den," ironizuje Gregory.
„Dohoda o příměří podepsaná v Minsku dle Gregoryho pozbyla platnosti a Putin se chystá dobýt zbývající území Nového Ruska. Ukrajina vyslala zoufale vybavené vojáky, aby bránili obklíčené přístavní město Mariupol a další válkou postižená města v této oblasti na jihu země. Ruská vojska se shromažďují při hranicích s Ukrajinou a Moskva nadále posílá přes nestřežené hranice vojenské zásobovací konvoje proruským separatistům," konstatuje Gregory.
„I přes rychlé schválení příslušného zákona bylo ztraceno příliš času. Ukrajinská armáda musí být k použivání nových zbraní patřčině vyškolena. Skeptici si pokládají otázku, jestli Spojené státy nečekaly až příliš dlouho a jestli už není příliš pozdě. Já tvrdím, že přiliš pozdě samozřejmě není. Dokud bude nezávislost Ukrajiny v sázce a její obyvatelé budou ochotni za ni bojovat, stojí za to je ve všech směrech podporovat," je přesvědčen Gregory.
„Putinovou slabinou je, že nemůže připustit příliš velké ztráty na bitevním poli. Jeho propaganda totiž popisuje celý konflikt jako občanskou válku, ve které bojují Ukrajinci proti Ukrajincům. Samozřejmě, že Putinova média tvrdí, že Rusko pomáhá té správné straně. Není ovšem žádoucí, aby za tuto `dobrou věc` umíralo příliš mnoho mladých Rusů. Ruský prezident je schopen nějakým způsobem zakrýt dva či tři tisíce obětí z řad ruské zpravodajské služby. Ale úmrtí svých synů rozhodně jen tak nepřejdou jejich matky sdružené ve výboru matek vojáků. Tuto organizaci navíc může Putin jen stěží nazvat západními agenty," všímá si Gregory.
„Další Achillovou patou Putina je snižování životní úrovně v důsledku sankcí a propad rublu. Kreml přislíbil v rámci humanitární kampaně pomoci údajně zotročeným rusky mluvícím obyvatelům Ukrajiny. Ovšem bez toho, aby tyto náklady nesli běžní občané Ruska. Ruští lidé nejsou hloupí. Spojí si vše dohromady a začnou se ptát, proč by se měli obětovat ve prospěch vzdáleného Krymu, Donbasu či Nového Ruska, které navíc ani nenajdou na mapách. Vlastenectví je dobrá věc, ale ne za tak vysokou cenu, jakou je např. ztráta celoživotních úspor v důsledku inflace a nižší důchod," vypočítává Gregory.
„Se změnou rozložení sil v americkém Senátu, díky které snad projdou zákony ve prospěch vojenské pomoci Ukrajiny, se však zároveň ukáže, že Ukrajinci po celou tu dobu byli rukojmími americké předvolební politice. Mezitím muselo zemřít téměř 4000 z Ukrajinců. Nedivme se proto, pokud k nám budou i v příštích měsících Ukrajinci cítit určitou zášť," tvrdí Gregory.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
