Vláda v únoru debatu přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s Ústavou schválena. „Legislativní rada vlády 6. března konstatovala, že tzv. fiskální pakt je mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie, kterou jsou přenášeny některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci. Předkladatelé navrhují přistoupit k fiskálnímu paktu bez přihlášení se k jeho hlavním ustanovením," uvedl úřad.
Sobotka dříve uvedl, že přistoupení k paktu by vláda mohla definitivně přijmout na začátku léta. O návrhu vlády by mezitím měly jednat parlamentní výbory nebo i tripartita. Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. „Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl v únoru Sobotka.
Zeman: Souhlasím s větší integrací
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat tuto smlouvu a že souhlasí s větší integrací. Připojení ČR k paktu by přitom podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
