„Po dlouhé době jsme nepřijímali žádná zpřísnění či úpravy krizových zákonů směrem k utahování. Snažili jsme se do konce dotáhnout některá opatření, která mají za cíl motivovat a pomoci nám všem zvládat epidemii,“ oznámil ministr vnitra Jan Hamáček.
Na to navázal s tím, že vláda proto jednala o prodloužení nouzového stavu. „To vše ale není možné, abychom udělali bez základního právního rámce. Proto vláda schválila, že požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů do 16. března,“ pokračoval vicepremiér. Pro schválení prodloužení nouzového stavu zatím hledá vláda v Poslanecké sněmovně podporu.
Upozornil, že epidemiologická situace se nevyvíjí dobře. „Situace není dobrá, máme vysoký počet nově nakažených i vysoký počet hospitalizovaných a i lidí na JIP,“ zdůraznil, že neprodloužení nouzového stavu by znamenalo v tomto případě „katastrofu“.
Jednou z klíčových priorit je otázka návratu žáků do škol. Ministerstvo školství připravilo materiál, který dává dohromady pravidla, podle nichž by to bylo možné. „Shodli jsme se, že první by se měli vrátit studenti maturitních ročníků. Postupně pak ročníky další. Shodli jsme, že návrat nemůže negativně ovlivnit vývoj epidemie,“ uvedl s tím.
„Ruku v ruce bude muset jít systém testování,“ uvedl Hamáček, podle kterého se celá strategie musí ještě doladit. Předpokládá se pravidelné testování žáků i zaměstnanců škol. Testovat by se mělo každých sedm až čtrnáct dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, například ze slin.
Jako další pozitivní shodu představil tzv. bonus pro lidi v karanténě či v izolaci. „Věříme, že to zvýší schopnost našeho systému trasovat jednotlivé kontakty a efektivně bojovat s epidemií,“ podotkl Hamáček. Konkrétně to znamená, že lidé v karanténě kromě nemocenské dostanou denní příspěvek 370 korun jako náhradu mzdy.
Aby zákon začal platit, musejí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
„Mimořádný bonus ve výši 370 korun denně pomůže lidem chovat se zodpovědně,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), že jde o motivaci zůstat doma a nešířit nemoc dál. Bonus se bude odvíjet podle výše výdělku. Vyplácet by ho měl zaměstnavatel po deset dnů.
Schváleno bylo také rozšíření registru o přestupky z krizového zákona. Vláda kývla na Hamáčkův návrh, aby přitvrdila proti provozovatelům restaurací či hotelů, kteří nedodržují vládní nařízení proti šíření koronaviru.
Za opakované porušování protikoronavirových nařízení tak má nově být i možnost uložit zákaz činnosti na jeden rok. „Nechystáme žádný bič na občany, není to žádná šikana,“ řekl ministr vnitra.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) navrhli nový systém podpory podnikatelů, který byl následně také schválen. Kompenzační bonus podnikatelům stoupne z 500 na 1 000 korun denně.
Zaměstnavatelé získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Hlavním kritériem bude podle ministrů v obou případech splnění poklesu tržeb o nejméně 50 procent. Pokračovat bude také program Antivirus, případně další podpory, která na program Antivirus navazují. Pro kongresy a veletrhy vznikne zvláštní program.
Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že jednal se svým rakouským protějškem, aby zjistil, proč jsou v Rakousku menší problémy s koronavirem než v Česku, když zavádíme podobná opatření. Dospěl k závěrům, že rozdíl tkví v používání FFP2 respirátorů.
V Česku jejich používání stále není povinné, vláda proto jejích používání výrazně doporučila v hromadné dopravě a v obchodech. „V Rakousku je také výraznější dodržování a částečně i vymáhání nastavených opatření,“ uvedl Blatný, který připustil, že je tam rovněž nastaven jinak systém kompenzací, ať už při karanténě, nemocenské nebo pro podnikatele.
Psali jsme:
autor: nab
