I když se za seniorskou věkovou hranici v Česku považuje 65 let, podle navrhovaného strategického rámce je seniorem člověk už od 60 let. Ve vyspělých zemích se přitom stáří s prodlužováním života a zlepšováním kondice naopak posouvá do vyššího věku. Podle některých odborníků stanovování pevných věkových hranic vede k věkové diskriminaci a vylučování. Experti také míní, že by opatření k aktivnímu stárnutí neměla mířit ani tak na seniory, ale hlavně na silnou generaci Husákových dětí ze 70. let. Jejich stáří by se tak dalo předem ovlivnit a stát i lidé by se na ně mohli připravit.

Tři pětiny ze 47 stran dokumentu shrnují statistická data, zjištění průzkumů a prognózy. Strategická část zabírá šest stran. První bod desatera aktivního stárnutí má název "Spravedlivé důchody". Obsahuje šest záměrů. Mezi ně patří příprava návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatření ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů, změny v penzích vdov a vdovců a valorizaci tak, aby průměrný důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Každý z těchto kroků má podle materiálu vyjít na "jednotky miliard".