Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
Poslanec hnutí ANO vidí chybu v tom, že vše trvá neskutečně dlouho. „Je chyba, že jsme měli několik mimořádných schůzí, kde jsme dávali najevo, co by měla vláda udělat a kde na to vezmou peníze. Vláda vybrala desítky miliard korun navíc v rámci DPH, ale vůbec nás neposlouchá. Nejsme například proti, aby dala pětitisícový příspěvek nízkorozpočtovým rodinám, ale víme, jak to poslední týdny dělali. Něco vyhlásili, pak se dohodli na něčem jiném a já si počkám, jak to vlastně dopadne. Vláda pomáhá pomalu, nedělá nic, jen vysílá signály,“ uvedl.
Poslanec ANO: Vláda se stále vymlouvá na minulost
Podle něj navíc vládní pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů místo zvážení návrhů opozice jen navrhuje svá stanoviska. „Místo pochvaly Schillerové (Alena, bývalá ministryně financí hnutí ANO, pozn. red.), že odpustila DPH na energie, chce Stanjura (Zbyněk, současný ministr financí ODS, pozn. red.) na svém úřadu dělat kontrolu,“ upozornil Jaroslav Bžoch. Různé kontroly se prý dělají místo pomoci občanům, zatímco vládní politici neustále haní opozici. „Vláda zjišťuje, že není kompetentní tak, jak si představovala. Možná je to dáno nesourodostí koalice, což se nám ukazuje velmi často, a vládní politici si neuvědomují, že jsou už několik měsíců v čele státu. V každých pěti minutách ministři opakují, za co může minulá vláda, ale vládu převzali oni a už se nelze vymlouvat na to, co se stalo v minulosti. Je třeba začít něco dělat, řídit ministerstva a začít lidem pomáhat. Ministerstvo průmyslu si stěžuje, že nestíhá a nestíhá proto, že ho nikdo neřídí. Problémem není jen pomoc veřejnosti, ale také kompetence, které tato vláda nemá a je velmi špatná,“ shrnul Bžoch.
Mezi konkrétní kroky, které by vláda měla udělat, patří prý návrh opozice z prosince loňského roku – tedy snížení DPH u energií na nulu. „Čechům by to pomohlo, protože by nemuseli platit astronomické částky. Další možností je inspirace v zahraničí, ve státech Evropské unie, zastropování cen nafty a benzínu… to vše by lidem do peněženek přispělo. Tankovat za 45 korun místo loňských cen, to je velký rozdíl. A podobných věcí je více,“ vyjmenoval poslanec.
Opoziční politik pro ParlamentníListy.cz zhodnotil, jak si vláda vede ve zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny. Česká republika přijala už přes 350 tisíc Ukrajinců. „Vláda v začátku, což je pochopitelné, čelila velkému tlaku, na který nebyla připravená. V krátké době přišlo na 350 tisíc uprchlíků a snažila se o hezkou politiku vůči Ukrajině, což netvrdím, že je špatně. Ale proti Maďarsku to dělají pomalu. Ti příchozí lépe kontrolovali,“ porovnal.
Vláda selhala, nemá strategický plán
Jaroslav Bžoch se domnívá, že se nejedná pouze o bezpečnostní riziko, které s migrací vzniká. „Otevřeně je třeba říci, že ne všichni budou utíkat před válkou, to se stává s každou migrační vlnou. Ale když sbírali data příchozích, opomíjeli věci jako vzdělání či zaměstnání, abychom měli větší přehled a mohli uprchlíky integrovat do společnosti. Co se děje v Praze a co vidíme na nádraží v hlavním městě, kde ministerstvo staví stanová města v městských částech Prahy, kterým to dopředu neříká, je selhání vládní politiky, že nebyla od začátku války na Ukrajině schopná vytvořit strategický plán, jak bude postupovat. Kontrola údajů u vstupu do republiky je minimální, proto máme v Praze Romy, kteří mají ukrajinské, ale i maďarské občanství, a stavíme stanová města,“ řekl.
V České republice se objevují svědectví lékařů, podle kterých Ukrajinci přicházejí s dlouho neléčenými zdravotními problémy a někde přehlcují zdravotní systém. Právě na problém rozevírání nůžek mezi Čechy a Ukrajinci prý Bžoch upozorňoval na schůzce s premiérem už na začátku války. „Premiér a ministr vnitra (Petr Fiala, ODS a Vít Rakušan, STAN, pozn. red.) tvrdili, jak jsou připraveni, ale nebyli a být ani nemohli a stále nejsou. Problém je, že když vláda vystupuje na tiskové konferenci a tvrdí, jak vše zvládá a má vše pod kontrolou, a najednou se objeví svědectví lidí, kteří mají strach a bojují s frontami u lékařů, je to problém,“ uvedl. Sám takovou zkušenost nemá, ale je jasné, že přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny sem přivezlo nějaké nemoci a navíc tamní zdravotnictví nedosahuje české úrovně, takže zatíží zdravotní systém. „Nehledě na to, že jde o státní pojištěnce, takže skokově zvednou i náklady na zdravotnictví, a to v době, kdy vláda zdravotnictví ubírá 14 miliard korun,“ sdělil.
Podotkl, že hejtmani i starostové obcí dělají první a poslední, aby krizi zvládli, a stát jim nijak nepřispívá a nevytváří vhodné podmínky. Obce tak náklady doplní ze svých rozpočtů, které jsou vyčerpané. „A vláda stále nemá strategický plán, jak postupovat dále, což nás dostane do ještě větší krize,“ varoval Jaroslav Bžoch.
Putin rozšiřuje NATO, i když nechtěl
Obavy Čechů se objevují také ohledně volných míst ve školách kvůli velkému množství ukrajinských dětí. Podle poslance hnutí ANO však nelze problém řešit pouze navyšováním kapacit tříd, aniž se nezvýší samotný počet tříd. „Učitelé musejí pracovat s tím, že ve třídě budou mít Ukrajince, kteří jim nemusejí rozumět, což velmi ztíží výuku a znevýhodní všechny, kdo ve třídě budou. To už známe z inkluze, kde nastal problém. Proto říkám, že vláda nemá strategický plán, nejedná se školami, kde mají prostor, aby mohli říci: ne, do tohoto města už nemůžeme nikoho přijmout, protože je nemáme kam dát. Chybí strategický plán a komunikace s hejtmany, starosty a primátory měst. Pak bychom se o přerozdělování uprchlíků bavili úplně jinak,“ řekl politik.
Bžoch je zároveň ministrem zahraničí stínové opoziční vlády Andreje Babiše. Podle něj se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podařilo přesně to, co nechtěl. „Putin nechtěl, aby se Severoatlantická aliance rozšiřovala a svojí agresivitou docílil, že se v první řadě rozšíří o Finsko a Švédsko. Státům, které spolupracují v obranné politice, se nedivím, že zahodily svoji neutralitu a chtějí se připojit k NATO. Jejich připojení vnímám pozitivně, protože obě země jsou na vyspělé úrovni obranných schopností a celkově NATO posílí. Uvidíme, co na to řeknou všechny ostatní státy,“ vysvětlil.
Bžoch: Postoj Evropské unie vůči Rusku by měl být jednotný
A některé státy skutečně jsou proti, jedním z nich je i Chorvatsko nebo Turecko, rozšíření přitom musí být schváleno jednomyslně. „U Turecka problém chápu. Je to spíše osobní než technický problém, protože Erdoganovi (Recep Tayyip, turecký prezident, pozn. red.) se nelíbí, že Švédsko přijalo rezoluci ohledně arménské genocidy. Turecko tvrdí, že Finsko a Švédsko podporuje členy PKK (teroristická organizace, pozn. red.), se kterými Turecko bojuje. Nechápu ale postoj Chorvatska a nevidím důvody, proč by přijetí měli blokovat, ale to jsou věci, které dokážeme postupem jednání překonat,“ doufá Jaroslav Bžoch.
Česká zahraniční politika by podle něj měla být vůči Rusku jednotná s Evropskou unií: „Měla by být jednotná v rámci celé Evropské unie, ale i v rámci NATO. Pokud se domluvíme na sankčních balíčcích, měli bychom je dodržovat všichni a všichni bychom je měli vymáhat stejně. Pokud se to dít nebude, politika bude mít své díry. Chápu, že členské státy mají své zájmy a svůj vztah k Rusku každý odlišný – náš se po Vrběticích a s příchodem nové vlády ještě zpřísnil a je na bodu mrazu dlouhodobě –, ale pokud Evropská unie nebude mít jednotný postoj a přístup, tak se moc dalšího dít nebude,“ zauvažoval. Jak se však ukazuje, Evropská unie v přístupu k Rusku jednotná není, některé státy zachovávají neutralitu. Podle Bžocha to může být způsobeno i tím, jak dlouho konflikt trvá. Tedy déle, než si všichni představovali, a zatímco na počátku byly státy jednotné, postupně jednota upadá. Zatím kroky, které se v rámci Evropské unie vůči Rusku činí, zhodnotil poslanec Bžoch jako dobré.
autor: Zuzana Koulová