Vládní strategie například radí, aby města zřídila takzvané sociální firmy, které by zaměstnávaly dlouhodobě nezaměstnané. „Nevím, kdo ji bude zřizovat, a nevím, kdo ji bude financovat," neví si rady místostarosta Rumburku Ladislav Pokorný (ČSSD). Ve Varnsdorfu a Šluknově zatím sbírají zkušenosti, píše server čt24.cz.

Míra nezaměstnanosti brzdí vládní strategii

Ve Šluknově komplikuje realizaci plánu právě míra nezaměstnanosti, která zde dosahuje 18 procent. Město tomu nedokáže čelit a podobný problém má Varnsdorf i Rumburk.

V Bruntále ovšem sociální firma funguje 7 let pod dohledem občanského sdružení a je zde zaměstnáno přes 80 lidí. „Na start je možné využít strukturální fondy Evropské unie. Mohou to být městské sociální firmy nebo je možné využít neziskové organizace," navrhuje na čt24.cz Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.

V době, kdy se pořádají protesty proti Romům, ale nikdo nechce lidi z této menšiny zaměstnat. Server čt24.cz zjistil případ Viléma Davida, kterého nezaměstná už ani jeho známý kvůli posměškům okolí.

Jiní Romové třeba nedostanou podnájem, protože se majitelé bytů obávají problémů.

Radnice nemají byty pro projekt prostupného bydlení

Takové lidi by vládní strategie zařadila do projektu prostupného bydlení. Nejdříve by dostali k dispozici noclehárny a holobyty, poté by měli nárok na ubytovny a tréninkové bydlení. Pokud se v nových obytných prostorách osvědčí, mohli by dostat standardní byt se smlouvou.

Varnsdorfu ale chybí potřebný počet bytů, většina je rozprodána. Teď má k dispozici jednu ubytovnu a tři standardní byty. Další města mají podobný problém, a proto upozorňují, že realizovat vládní strategii potrvá řadu let.

Související:

• V Praze proběhne protest, který vysvětlí problémy na Šluknovsku 
• Disident Uhl: V kriminále jsem se stal Romem a anticiganismus nesnesu 
• Romové to mají prý snadné. Média jim poradí, jak páchat zlo