Registraci by měla mít jistou trojice "parlamentních" kandidátů, které nominovali poslanci nebo senátoři. Jsou jimi místopředseda a senátor ČSSD Jiří Dienstbier, vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). K jejich kandidátkám ministerstvo žádné výhrady nemělo.
Drobné nedostatky
Bezchybnou kandidátku odevzdali zřejmě také někdejší ministr Vladimír Dlouhý, skladatel a výtvarník Vladimír Franz, herečka Táňa Fischerová, senátor a podnikatel Tomio Okamura nebo europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). V jejich případě ale ministerstvo zatím nijak oficiálně nepotvrdilo, zda neměli problémy s podpisy na peticích. Platí to i pro expremiéry Jana Fischera a Miloše Zemana a pro šéfku Suverenity a bývalou europoslankyni Janu Bobošíkovou, jimž ministerstvo vytklo vesměs drobné nedostatky v dalších náležitostech kandidátek.
U všech těchto osmi kandidátů ministerstvo podle neoficiálních informací prověřovalo ve dvou etapách na náhodně vybraných vzorcích 8500 podpisů, zda údaje souhlasí s informacemi z evidence obyvatel. V prvním kole tedy odhalilo chyby alespoň u tří procent signatářů, tedy minimálně 255, což bylo důvodem přezkumu dalšího stejně početného vzorku.
Jestliže ministerstvo zjistilo chyby nad povolenou hranici v obou vzorcích, z celkového počtu podepsaných bude muset odečíst podíl, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Pokud by se tím celkový počet petentů snížil pod 50.000, kandidát by byl vyřazen. Nejohroženější skupinu by v tomto směru představovali Okamura, který zhruba 61.500 podpisů posbíral za necelý měsíc, Dlouhý se zhruba 60.000 podpisy a Bobošíková s 55.000 podpisy. Klidnější mohou být Zeman (105.000 podpisů), Fischer (101.000), Franz (88.400), Roithová (81.000) a Fischerová (72.600).
Okamura hrozí soudem, pokud bude vyloučen
Zbývajících devět uchazečů včetně bývalého disidenta Petra Cibulky nebo advokátky Kláry Samkové nedodali petice s potřebným minimálním počtem podpisů, a budou tak podle všeho ministerstvem z voleb vyškrtnuti.
Odmítnutí uchazeči by se mohli do středy 28. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl na své rozhodnutí 20 dní. Verdikt by měl tedy vynést do 14. prosince. Mluvčí soudu nevyloučila, že by soud mohl přezkoumávat podpisy na peticích. Odvolání přislíbil například Okamura v případě, že by ministerstvo odmítlo jeho kandidaturu kvůli vyškrtnutým podpisům. Verdikt by případně napadl také u Ústavního soudu, který by mohl podle předsedy tohoto soudu Pavla Rychetského volbu oddálit. "Pokud by skutečně nebylo definitivně rozhodnuto o tom, kdo je a kdo není kandidátem na prezidenta, tak by se nemohly volby konat," uvedl v říjnu Rychetský.
Ústavní soud by také mohl termín voleb zrušit, anebo už zvolenému kandidátovi zakázat, aby se ujal úřadu, uvedl ústavní právník Jan Kysela. Podobný verdikt přijal Ústavní soud před třemi lety, když zrušením zákona o rozpuštění Sněmovny zmařil plánované předčasné sněmovní volby pár dní před jejich konáním. Ústavní soudci na své rozhodování žádnou lhůtu mít nebudou.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
