"Neposlouchej rady od svého strachu," prohlásil její děda, kterého poznala z knih a vyprávění. Helen Patton často létá přes Atlantik. Na vzdálenějším břehu se stará o Pattonovu nadaci, zde o Pattonův fond. Snaží se starat o válečné veterány a jejich vzpomínky. Snaží se, aby hrdinům byla prokazována patřičná úcta.
Poděkování Rusku
"Musíme jít zpět do historie, patřičně oloupat cibuli hořkosti a najít laskavost. Oběti války by se měly uctívat s laskavostí, která vyžaduje, abychom se oprostili od toho, co se mezi zeměmi stalo poté," říká pro ParlamentníListy.cz s tím, že třeba nesouhlasí, jak se zachoval v polovině roku 2014 na oslavách 70. výročí spojeneckého vylodění v Normandii tehdejší britský premiér David Cameron k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, když mu ani nepodal ruku. "Nebylo to fér," doplňuje.
"Rusko mělo za druhé světové války nejvíce obětí a nikdy se nedočkalo úplného uznání a poděkování. To je špatně. Měli bychom to změnit," dodává a cituje opět svého dědečka: "Projev druhému uznání, dostane se ti také." Helen Patton totiž věří, že se svět a lidé v něm osvobodí od hranic mezi přáteli, hranic v myšlení lidí. Pohromy jako terorismus, hurikány, povodně také hranice neznají, tak proč by se lidé měli ohraničovat v pozitivním přístupu k životu.
Globální strach
Ostatně i strach, který se dnes rychle šíří, je bez hranic. "Bohužel, politici a média strach využívají, aby manipulovali s lidmi. Všichni jsme vystrašeni. Nicméně musíme hledat pozitivní vzory a příklady, které nás budou spojovat v lásce. Proto jsem si vážila vašeho prezidenta Václava Havla, který se o to snažil," podotýká. Podle ní stojí nadnárodní společnosti a banky se svou chamtivostí za mnoha špatnostmi ve světě. Měly by si prý uvědomit, že nikdo nežijeme věčně a jakýkoliv elixír mládí to nezmění.
Evropskou unii a schengenský prostor bere jako příklad takového sbližování, nicméně nyní je právě rozežírá strašidlo terorismu a neřízená imigrace. "Vidím, jak jsou v Evropě lidé velmi vystrašení. Nicméně teroristické útoky jako ve Španělsku se mohou stát všude, takže by se lidé po celém světě měli sjednotit v boji proti násilí," dodává a pokračuje: "Je to divná válka, když se občané stanou útočníky proti spoluobčanům. Ostatně, byla jsem v Bruselu den před tím, než se tam odehrál útok na letiště." Každé náboženství má nicméně podle ní svůj aspekt soucitu s ostatními.
Americké království
Současného amerického prezidenta Donalda Trumpa moc v lásce nemá. "Ač je to dost neuvěřitelné, Amerika vždy hodně toužila po králi. U nás lidé chtějí království a silného panovníka. Trump se tak chová, proto vyhrál ve volbách. Měli bychom hlavně uchovat duši Ameriky," popisuje ParlamentnímListům.cz myšlení občanů USA s tím, že právě proto se její děda hodně vyhýbal politice.
Nikdy ho ale nepoznala. George S. Patton zemřel roku 1945 v německém Heidelbergu, ale pohřben je dle vlastního přání na americkém vojenském hřbitově v Hamme v Lucembursku vedle dalších příslušníků 3. armády, které velel, a s níž osvobodil před nacisty Plzeň, Cheb, Rokycany, Strakonice, Domažlice a další česká města. Helen Patton se narodila roku 1962 v USA, ale říká: "Četla jsem o něm mnoho knih, slyšela hodně věcí od pamětníků. Takže mohu říct, že znám svého dědečka možná mnohem lépe, než někteří mladí lidé znají své žijící prarodiče."
Její otec bojoval ve Vietnamu a poté několikrát přiznal, že se od amerických politiků nikdy nedozvěděl, proč tam byl. Helen Patton byla i několikrát v Česku, kde se právě s otcem párkrát setkala s Jaroslavem Dukou, tedy Dominikem kardinálem Dukou. V reakci dodává: "Stal se naším dobrým přítelem a velice si ho vážím. Jan Pavel, pozdější papež, párkrát prohlásil, že bude ochraňovat Polsko. Myslím si, že to nebylo šťastné. Duchovní by měl cítit lásku ke všem. Velmi bych si přála, aby se Duka jednou stal papežem, protože z něj taková láska vyzařuje."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
