Jaroslav Bašta vidí setkání prezidentů Joe Bidena a Vladimira Putina jako logické, protože obě velmoci mají více agendy společné, než té protichůdné. „Obě strany chtějí, aby nebyla válka a aby nedošlo k proliferaci jaderných zbraní do dalších oblastí, což bude jeden z těchto momentů. Skončilo období hraní si na to, kdo dokáže toho druhého více vyprovokovat. Mám na mysli označení Putina za zabijáka, na které přitakal Joe Biden v rozhlasovém rozhovoru,“ řekl Bašta s tím, že nyní se vzájemná agenda velmocí vrací do normálu.
Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?Anketa
Ze všech sankcí proti Rusku zbyla kompenzace od Německa
Jako symbolickou označil cestu amerického prezidenta Bidena do Británie, tedy k nejbližšímu spojenci, kterou realizoval nejdříve – a vše nakonec završuje v Ženevě setkáním s prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem: „Podle mého názoru je tohle docela dobře naplánované a symbolicky završené, protože mezitím se odehrála jedna věc, které si u nás nikdo moc nevšímal. Byl tiše akceptován Severní potok dvě (Nord Stream 2, plynovod z Ruska, pozn. red.).“ Právě Nord Stream 2 hrál v poslední době důležitou roli v mezinárodních vztazích. Zájem na něm má hlavně Německo, které na jeho realizaci trvalo.
„Ze všech sankcí proti Rusku, pokud jsem si dobře všiml, zůstala jediná věc: požadavek amerického prezidenta, aby Německo kompenzovalo Ukrajině ztráty, které z toho pro ni vyplynou, tedy že tok plynu se přesměruje jinam,“ poznamenal bývalý diplomat Bašta.
Je zavedení covid pasů, bez nichž nepůjde cestovat či chodit na koncerty, příznakem totality?Anketa
Kritiku za podporu plynovodu Nord Stream 2 si Joe Biden podle Bašty nezaslouží, ale tvrdí, že svým způsobem jde ze strany Spojených států po dlouhých letech o kapitulaci. Po celém kolotoči sankcí proti Rusku i po všem ostatním nakonec nezbývá, než to akceptovat. „Proto bych řekl, že je obětí kritiky za něco, za co opravdu nemůže. Budu spekulovat trochu cynicky, ale víte, když Joe Biden na jedné straně ustoupil ve věci Nord Stream 2 a je za to kritizován, protože se to týká Ruska, proč by on, případně Západ jako takový, nebyl zásadový v otázce Běloruska? Koneckonců Bělorusko nikam žádný plyn neposílá. Na něj mohou vyhlašovat nejostřejší sankce a odsuzovat Alexandra Lukašenka těmi nejhoršími názvy, ale popravdě řečeno to je zase kontraproduktivní, protože tím posílí formálně existující, ale fakticky nefungující svazek Ruska a Běloruska,“ popsal disident minulého režimu Bašta.
Německý zájem zvítězil
Na otázku, zda německý zájem mít plynovod zvítězil nad nevolí států v Pobaltí, a těch, kteří Rusko kritizují, Bašta odpověděl, že situace se dá tímto způsobem zhodnotit. „Německo zahnalo svoji energetickou a ekologickou politikou samo sebe do kouta, protože se sešly dvě věci. Uzavírání jaderných elektráren, které jsou dlouhodobou záležitostí, a konec uhlí a konec uhelných tepelných elektráren, který také nastupuje. Obnovitelné zdroje nestačí výpadek nahradit, takže jedinou možností je právě plyn a paradoxně tedy ruský plyn. To je také jeden z důvodů německé vstřícnosti vůči Ruské federaci,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Bašta.
Potvrdil také, že nahradit plynovod Nord Stream 2 by bylo velmi problematické. Jedním z problémů je zvýšená cena daná dvěma faktory. Jednak frakováním, které je dražší technologií než ta ruská, kdy čerpají přímo z hloubi země. Druhým faktorem je nutnost zkapalnit plyn, při čemž se plyn spotřebovává, a tím opět roste jeho cena, protože jeho objem se náhle zmenší. Bašta navíc zauvažoval nad dalšími komplikacemi po cestě, což by mohlo znamenat značné bezpečnostní problémy – kdyby se například některá z cisternových lodí vezoucích zkapalnělý plyn stala náhodou obětí teroristického útoku nebo docela obyčejné nehody.
Psali jsme:
Pozitivní signál
Navíc by bylo v případě odebírání plynu ze Spojených států potřeba vybudovat úplně novou infrastrukturu. A rizikem je i spolehlivost dodávek, protože je přece jenom rozdíl mezi potrubím a lodí. Zejména pak s rostoucím počtem hurikánů a dalších jevů v Atlantiku, o jehož vývoji prý jasně hovoří statistiky posledních let. „Představte si, že by v tom měla pravidelně jezdit velká flotila, která bude vozit zkapalněný plyn z jednoho konce Atlantiku na druhý,“ podotkl Bašta.
Podporujete boj Svjatlany Cichanouské proti Lukašenkovi?Anketa
Setkání státníků USA a Ruska vidí Bašta jako první pozitivní signál od zvolení Joe Bidena prezidentem. „Státníci spolu mluví a je úplně jedno, jestli se na něčem dohodnou, či nikoliv, protože zůstane to nejdůležitější. To, že se sešli, začali spolu mluvit a nepochybně z toho vyplyne řada iniciativ, které budou řešit nahromaděné problémy, a bude se tentokrát – jsem v tomto optimista – mluvit o tom, co velmoci spojuje, než o tom, co je rozděluje,“ popsal.
Současně vyloučil teorii, že by po setkání mohlo nastat sblížení Ruska a Spojených států, které by odvrátilo pozornost Ruska od spolupráce s Čínou. Bašta se domnívá, že Rusové od zmíněné spolupráce neustoupí ani při oteplení vztahů se Západem.
Západ dělal všechno, aby Rusko zahnal do čínské náruče
„To je jedna z věcí, která patří k ruské politice. Až doposud se ruská zahraniční politika vyznačovala tím, že Rusko své spojence neopouští. Ukázalo to třeba v Sýrii. Navíc zájem na tom, aby Rusko nespolupracovalo s Čínou, je zájem Západu. Západ dělal dosud všechno pro to, aby Rusy zahnal do čínské náruče,“ vysvětlil Bašta s tím, že od konfliktu kvůli ukrajinskému Krymu už tento trend trvá přes sedm let: „Byla by iluze si myslet, že to hned tak skončí, i když z hlediska dlouhodobých zájmů ruská spolupráce s Čínou vyhovuje Číně, nikoliv Ruské federaci.“
Signatář Charty 77 Bašta se také zamyslel nad tím, že Putin se s Bidenem setká i po kauze Vrbětice. „Můj pocit je, že kauza Vrbětice přišla vlastně na závěr trendu, který vedl k vyostřování napětí v dubnu. Když si vzpomenete, co se tenkrát odehrávalo, tak šlo o cvičení, kdy stálo 90 tisíc, možná 120 tisíc ruských vojáků z jižního a západního vojenského okruhu proti Ukrajincům a asi proti 30 tisícům vojáků NATO. V té době se zdálo, že svět nebo Evropa může opravdu dojít až na samotnou hranu války, takže Vrbětice mohly být jedním z momentů, které mohly napětí vyostřit. Ale přišly přesně v okamžiku, kdy se oba hlavní hráči, tedy Joe Biden a Vladimir Putin, rozhodli, že se budou domlouvat,“ uvedl Bašta. Podle něj jsme 17. dubna vyhoštěním ruských diplomatů kvůli Vrběticím vyhlásili Rusku diplomatickou válku v maximální možné míře včetně ultimáta. A 22. dubna se najednou virtuálně v debatě potkali oba prezidenti – americký a ruský – a zároveň ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že prověrka bojové připravenosti skončila, že vojáci se vracejí zpět do kasáren a na hranicích s Ukrajinou se nic dít nebude.
„To je mimochodem také vysvětlení, proč nás v tom momentě z našich evropských spojenců, kromě východoevropských zemí, nikdo nepodpořil. Dočkali jsme se jen slovního ujištění, že jsou na naší straně, a to ještě bylo dvojznačné. Když si vzpomenu na německé vyjádření, tak se jednalo o naprosto jednoznačnou diplomatickou prohru České republiky,“ dodal Jaroslav Bašta.
Zlepšení situace neočekává ani na Ukrajině, kde prý Rusko nemá zájem na zklidnění napětí v Donbasu nebo jeho případném zamrznutí. Dokud se prý v Donbasu střílí nebo vyhrožuje střílením, nemůže Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
