„Italové v Evropě tvrdí, že všechny uprchlíky snímají a jejich pobyt je omezen. Ani jedno nebyla pravda. Ono to jednou funkční bude, až k tomu Italy někdo donutí. Dokud je alternativa nelegální cesty bez postihu, fungovat to nebude,“ uvedla Černíková s tím, že si přímo na místě vyzkoušela nabírání žádostí, jejich vyplňování a poskytování informací.

Popsala také, jak celé přijímání uprchlíků probíhalo. Podle ní, když byli migranti převezeni, vyfasovali věci na spaní a večeři a setkání probíhalo až následující den. To jich však bylo vždy méně, než jich v noci přijelo. „Svou situaci řešili pomocí převaděčů,“ řekla.

Popsala také své pracoviště, na kterém byly pouze dva funkční počítače. A přitom nahrání jedné žádosti do systému zabralo zhruba dvě a půl hodiny. „Migranti s tlumočníky mezitím hráli piškvorky. Systém padal, pořád se na něco čekalo… V malé kanceláři s velkým oknem, které se nedalo otevřít, byl jeden uprchlík, tlumočník, expert a až 10 policistů. Ti tam stáli, povídali si o fotbale a ženách,“ uvedla.

Zklamáním pro ni například bylo to, že uprchlíci nejsou evidováni. Otisk prstů je brán jen těm, kteří souhlasí.