Agentura Reuters hned v titulku k jednomu ze svých článků o Ukrajině upozorňuje, že i kdyby ruská agrese proti této zemi skončila rychle, Ukrajina bude mít i nadále obrovské problémy. Mimo jiné jí hrozí populační kolaps. Naznačuje to např. situace ve městě Hošča na západní Ukrajině, které leží daleko od fronty. A přece zdejší porodnice zeje prázdnotou. A nejenže se nerodí nové děti. Před ruskou válkou miliony Ukrajinců odešly na západ a obrovské množství lidí zemřelo buď na frontě, nebo v důsledku ruských útoků na civilisty.

Anketa

Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?

Bojím se toho

2%

Nebojím se toho

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 17845 lidí

Před Ukrajinou proto teď podle agentury Reuters leží zásadní otázka. Zbude v zemi vůbec někdo, kdo posbírá trosky, kdo dá zemi do pořádku, až válka skončí? V porodnici v Hošči se totiž v roce 2025 narodilo jen 139 dětí. V roce 2024 to bylo 164 dětí. Přibližně před deseti lety to přitom bylo přes 400 dětí ročně.

„Zemřelo mnoho mladých mužů,“ konstatoval ve své ordinaci gynekolog Jevhen Hekkel. „Mladí muži, kteří, bez obalu řečeno, měli doplnit ukrajinský genofond.“

V nedaleké vesnici Sadové byla uzavřena škola, která kdysi učila více než 200 žáků. „Před dvěma lety jsme byli nuceni tuto instituci zavřít. Proč? Protože tam bylo jen devět dětí,“ řekl agentuře Reuters Mykola Pančuk, předseda městské rady města Hošča.

Anketa

Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?

Ano

98%

Ne

1%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 5392 lidí

Před vpádem Ruska na Ukrajinu měla země přes 40 milionů obyvatel. Šlo přibližně o 42 milionů. V roce 2001 na Ukrajině žilo asi 48 milionů Ukrajinců. A odhaduje se, že v roce 2040 to může být 29 milionů a v roce 2051 to bude asi 25 milionů. A v roce 2100 může podle odhadů OSN na Ukrajině žít jen asi 9 milionů lidí. Podle nejčernějších scénářů.

„Kolaps nabírá na obrátkách,“ napsala k tomu agentura Reuters. Podle vládních odhadů navíc klesla průměrná délka života mužů na Ukrajině z 65,2 let před válkou na 57,3 let v roce 2024. U žen toto číslo kleslo ze 74,4 na 70,9.

Ředitelka jedné ze dvou zbývajících škol v Hošči Marianna Chrypa uvedla, že počet prvňáčků klesá a že asi 10 % absolventů škol, většinou chlapců, odchází do zahraničí. „Rodiče odvážejí své děti ze země před dosažením věku 18 let,“ řekla.

Kyjev během války zakázal většině mužů starších 18 let opustit zemi.

Ukrajinský think-tank Centrum pro ekonomickou strategii v březnu uvedl, že v zahraničí, v řadě převážně evropských zemí, včetně Ruska, Německa a Polska, zůstává přibližně 5,2 milionu Ukrajinců, kteří Ukrajinu opustili. Centrum předpovědělo, že v zahraničí zůstane 1,7 až 2,7 milionu těchto lidí a po skončení války by se k nim mohly připojit statisíce dospělých mužů, kteří v současnosti nemohou opustit Ukrajinu.

Oleksandr Gladun, zástupce vedoucího demografického ústavu Národní akademie věd, uvedl, že populační krizi zhoršuje skutečnost, že od roku 2022 jsou mezi uprchlíky neúměrně zastoupeny mladší ženy.

Inna Antonjuková, vedoucí porodního oddělení v Hošči, uvedla, že asi třetina žen má manžely sloužící v armádě, z nichž někteří jsou mrtví nebo pohřešovaní.

Anketa

Považujete Ukrajince za bratrský národ?

Ano

3%

Ne

95%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 6672 lidí

Anastasija Juščuková, 21letá dívka, která servírovala kávu z dodávky na hlavní ulici v Hošči, prozradila, že mnoho jejích přátel váhá s rozením dětí. Řekla, že ačkoli doufá, že si jednou založí rodinu, v příštích několika letech to nemá v úmyslu. „Není tu žádná stabilita, není na čem stavět.“

A zatímco Ukrajina krvácí, finský prezident Alexander Stubb varoval své evropské partnery, že starý kontinent stojí na vedlejší koleji, protože Američané sice jednají s Ukrajinci, ale paralelně vedou neustále rozhovory s Rusy.

Stubb podle přepisu, do něhož nahlédl Kyiv Independent, řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, prezidentu Volodymyru Zelenskému, generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu a dalším aktérům, že zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner označil jednání s Moskvou za produktivní a prohlásil, že „dohoda je z 95 % dohodnuta“, ale že zbývajícím sporným bodem je donutit Ukrajinu k odstoupení území – což je podmínka, kterou Kyjev opakovaně odmítá.

Několik evropských lídrů vyjádřilo obavy, že by se Washington mohl pokusit s Moskvou uzavřít dohodu, kterou by nemohly akceptovat ani Ukrajina, ani EU. Stubb vyzval evropské partnery, že všichni společně musejí v jednáních hrát větší roli. „Nemůžeme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmito lidmi samotné.“ Měl na mysli členy americké a ruské delegace.

Italská premiérka Giorgia Meloniová však varovala, že „by to vypadalo nedobře, kdyby evropští lídři seděli pohromadě (s) Kushnerem a Witkoffem“.

Mezitím francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě Číny apeloval na prezidenta Si Ťin-pchinga, aby pomohl ukončit válku na Ukrajině. O Macronově žádosti informoval server amerického deníku The Washington Post.

„A (prezident) Si – u kterého západní vůdci v tomto ohledu lobbují od začátku války – opět jen málo naznačil, že by měl zájem jim vyhovět. … Čína mezitím tlačí na země včetně Francie, aby se postavily na její stranu v ostrém diplomatickém sporu s Japonskem,“ napsal server listu.

Roztržka mezi Čínou a Japonskem se projevila poté, co Japonci naznačili, že by mohli aktivovat vlastní ozbrojené síly, pokud Čína udeří na Tchaj-wan.

Psali jsme:

Foltýn hostoval před zvláštním evropským výborem. „Neudělali jsme nic.“

Že nemáme mluvit s Rusy? Rubio odmítl

Ve STAN nadávají na Rajchla. Nezvedl ruku

Čtení mezi řádky. Po setkání Witkoffa s Putinem