Svědkem jednoho z osudných momentů pro místní obyvatele byla pasekářská osada Ploština. „Z původních obyvatel zůstalo už jen pár, ale bydlí u nás přímí potomci, jejich dcery nebo synové,“ uvedl starosta Drnovic Tomáš Zicha (KDU-ČSL), na jejímž katastru se Ploština nachází. „Když šlo gestapo na Ploštinu, tak zajali část lidí, bylo jich celkem 25. Z nich přežil jen jeden člověk, ale ten umřel asi před patnácti lety. Až do dnešní doby se přesně neví, jak se celá tragédie přesně odehrála. Část lidí totiž Němci propustili a část jich zajali. Na Ploštině je pak vyslýchali, nahnali do dvou domů a domy zapálili. 24 lidí tam uhořelo,“ popsal Zicha. Do osady se už nikdy život nevrátil. „Bydlelo tam asi pět rodin a ti lidé byli zvyklí na pasekářský život. Jedna příčina byla i v tom, že po druhé světové válce byly v místech osady postaveny díky sbírce příliš velké domy. Lidé byli zvyklí na jiný život a navíc stavba trvala dlouho. Postupně se tak obyvatelé rozptýlili do okolních vesnic,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz.

Obce žádají o podporu ministerstvo

Na Ploštině obnovili tradici pietních aktů a pořádají tu osvětové programy. „Chceme se dostat na úroveň fungujících památníků jako jsou Lidice nebo Ležáky. Jen sami to nezvládneme. Potřebujeme, aby nám pomohl stát,“ popsal Zicha. „Moravská část vypálených obcí nemá centrální památník. Chtěli bychom právě na Ploštině udělat zázemí, kde by se mohly konat výukové programy pro školy,“ konstatoval. „Nemáme sami prostředky a možnosti, abychom byli schopní programy zajistit. Vyvíjíme tlak na politickou scénu a chceme pozvednout zájem o toto místo. V letošním roce k nám přijel pan premiér a příští rok by měl Ploštinu navštívit prezident,“ upozornil Zicha s tím, že do iniciativy chtějí zapojit i Ministerstvo kultury. „S novým ministrem jsme už měli schůzku a předložili jsme mu návrhy. Měla by proběhnout další jednání,“ doplnil.

Zvednout povědomí o událostech II. světové války na Moravě ale nechtějí jen v Drnovicích. Spojili se s dalšími obcemi. „Potřebovali bychom, aby existoval jeden garant i pro další čtyři menší památníky, které jsou v podstatě propojené s Ploštinou. Na tato místa se často zapomíná. Jedná se o obec Prlov, Vařákovy Paseky a Leskovec, které byly podobně postiženy jako Ploština,“ plánuje Zicha.

Informace o válce se ve školách prý prezentují povrchně

Několik pamětníků tragických událostí žije i v Tršicích na Olomoucku. I tam došlo k vypálení dnes místní části Tršic, Zákřova. „Pozatýkali muže z obce, odvezli k výslechu a brutálně upálili zaživa,“ popsala ParlamentnímListům.cz starostka obce Tršice Leona Stejskalová (Sdružení pro rozvoj obce). Sama vnímá nedostatky v šíření informací o válce. „Lidice a Ležáky lidé znají, do povědomí jsme vstoupili i my. Hodně se teď o těchto událostech mluví a hodně se píše. Před lety šla informovanost v tomto směru do útlumu, ale teď mám pocit, že stoupá. Hlavní problém ale vidím ve vzdělávání školáků. Veškeré informace o válce a jejím průběhu jsou probírány povrchně, děti to nezaujme a vůbec nic jim v hlavách nezůstává. To by se mělo změnit,“ vysvětlila.

Válečné konflikty se opakují

Česko si dnes připomíná 69. výročí ukončení druhé světové války. „Jde o to, aby nezůstalo jen u připomínaní na vzpomínkových akcích. Chceme, aby se o tohle téma začala více zajímat veřejnost a děti ve škole. Při výuce by se mělo hovořit o všech místech v republice, které byly vypáleny. Usilujeme o to, aby vznikl v daných lokalitách vždy prostor, kde by se lidé mohli s historií přímo seznámit,“ uvedl předseda Iniciativy pro podporu vypálených obcí Filip Žáček. „V roce 1945 sice II. světová válka skončila, ale od té doby jsme se dostali do dalších konfliktů. Můžeme připomenout Jugoslávii. Řada tragických událostí ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu se opakovala,“ dodal.