Hrádela se následně pozastavuje nad informacemi, že rekonstrukci soukromého majetku bude hradit nejen Římskokatolická farnost Ropice jako vlastník, ale také i Česká republika a město Třinec prostřednictvím veřejné sbírky. „Sbírka má být ve prospěch třetího subjektu, vlastníka zničené památky – Římskokatolické farnosti Ropice. Vypisuje-li město sbírku, mělo by přistupovat ke všem subjektům stejně a respektovat Listinu základních práv a svobod, která stanoví rovnost všech před zákonem a zakazuje vazbu na jakoukoliv výlučnou ideologii či na náboženské vyznání, a nemělo by upřednostňovat jakýkoliv subjekt při pořádání sbírky,“ popisuje Hrádela.

Římskokatolická farnost je pak podle něj církevní právnickou osobou registrovanou u Ministerstva kultury, jejímž zřizovatelem je Biskupství ostravsko-opavské, a jako taková má právní subjektivitu. „Podle zákona může farnost provádět sbírky spočívající ve shromažďování finančních prostředků k církevním a náboženským účelům v kostele atd., a to bez jakéhokoliv zvláštního povolení. Mimo místa určená k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů, pak může sbírku realizovat podle podmínek stanovených v zákoně o veřejných sbírkách, tj. takováto sbírka podléhá stejné regulaci, jako když ji provádí město. Mohla tak vyhlásit stejnou sbírku jako město Třinec a z právního hlediska není důvod, proč by ji město Třinec mělo vyhlašovat,“ zmínil Hrádela.