Hrádela se následně pozastavuje nad informacemi, že rekonstrukci soukromého majetku bude hradit nejen Římskokatolická farnost Ropice jako vlastník, ale také i Česká republika a město Třinec prostřednictvím veřejné sbírky. „Sbírka má být ve prospěch třetího subjektu, vlastníka zničené památky – Římskokatolické farnosti Ropice. Vypisuje-li město sbírku, mělo by přistupovat ke všem subjektům stejně a respektovat Listinu základních práv a svobod, která stanoví rovnost všech před zákonem a zakazuje vazbu na jakoukoliv výlučnou ideologii či na náboženské vyznání, a nemělo by upřednostňovat jakýkoliv subjekt při pořádání sbírky,“ popisuje Hrádela.
Římskokatolická farnost je pak podle něj církevní právnickou osobou registrovanou u Ministerstva kultury, jejímž zřizovatelem je Biskupství ostravsko-opavské, a jako taková má právní subjektivitu. „Podle zákona může farnost provádět sbírky spočívající ve shromažďování finančních prostředků k církevním a náboženským účelům v kostele atd., a to bez jakéhokoliv zvláštního povolení. Mimo místa určená k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů, pak může sbírku realizovat podle podmínek stanovených v zákoně o veřejných sbírkách, tj. takováto sbírka podléhá stejné regulaci, jako když ji provádí město. Mohla tak vyhlásit stejnou sbírku jako město Třinec a z právního hlediska není důvod, proč by ji město Třinec mělo vyhlašovat,“ zmínil Hrádela.
Původní text ZDE
Závěrem pak podotkl, že město Třinec tak chce použít veřejné prostředky ve prospěch soukromého subjektu. „Zajímalo by mne, zda obyvatelé Třince, kterým se stane či stala podobná tragédie jako církevní organizaci, dostali stejnou podporu od obce, jako dostane již v minulosti z veřejných zdrojů dotovaná církevní právnická osoba, a to nad rámec zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jsou na tom obyvatelé Třince asi ekonomicky velmi dobře a nepotřebují ekonomickou pomoc, když veřejné prostředky budou použity na vybudování repliky místo na sociální a školské účely. Nepochybuji o pomoci města Třince v podobných situacích i v případech ostatních vlastníků památek, které z jakéhokoliv důvodu budou či byly poničeny či zničeny. Jenom nevím, jak na to veřejné zdroje vždy postačí. Nebo snad dochází k upřednostňování církevního vlastnictví proti vlastnictví jinému ve prospěch vytvoření něčeho, co stejně již může být maximálně pouhou replikou? Co na to krajský úřad?“ zeptal se závěrem Hrádela.
autor: vef