Svoboda za svého ministerského působení zažil ghanského politika v čele světové organizace, kterou vedl v letech 1997 až 2006. „Patřil mezi ty generální tajemníky OSN, kteří byli osobnostmi. Nepatřil mezi úředníky, kteří stanuli v čele OSN jen proto, že to vyšlo,“ řekl dnes Svoboda ČTK. Annan se podle něj zasloužil o kulturní a náboženský dialog ve světě, zmínil i jeho plán pro sjednocení Kypru. „I když tento jeho návrh bohužel selhal, byl to poslední ústavně reálný návrh,“ dodal exministr.
Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák poznamenal, že měl čest setkat se s Kofi Annanem několikrát, a to jako velvyslanec i náměstek ministra zahraničí. „Vždy na mě dělal dojem skvělého, charismatického lídra,“ napsal bývalý diplomat a současný spolupracovník prezidenta Miloše Zemana.
Kofi Annan byl prvním Afričanem tmavé pleti, který stanul v čele OSN, připomněla ČTK. V roce 2001 obdržel Nobelovu cenu za mír za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“, a o dva roky později obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Během své mise v čele OSN se Annan, který byl pokládán za tolerantního a čestného člověka s velkým osobním kouzlem, snažil reformovat příliš byrokratické struktury OSN, bojoval proti viru HIV zejména v Africe a zřídil dobrovolnou iniciativu Global Compact, jejímž cílem je rozvíjet adekvátní praktiky v podnikání a sdílení nových zkušeností v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí.
Kritizován byl zejména za neúspěch při snaze rozšířit Radu bezpečnosti OSN a výzvám k rezignaci čelil po vyšetřování programu OSN „ropa za potraviny“ pro Irák, v níž figuroval i Annanův syn Kojo. Nezávislá komise nakonec v březnu 2005 dospěla k závěru, že se šéf OSN korupce nedopustil.
Po odchodu z čela OSN založil svoji nadaci zaměřenou na mezinárodní rozvoj, v roce 2012 byl reprezentantem pro Sýrii, kde se snažil neúspěšně ukončit tamní občanskou válku a v roce 2016 vedl komisi OSN při jednání Bangladéše s Barmou ohledně rohingských uprchlíků.
V Česku byl Annan dvakrát, oficiálně v červenci 1999, kdy mimo jiné navštívil tehdejšího českého prezidenta Václava Havla na chalupě na Hrádečku, a pak soukromě v březnu 2001.
autor: čtk
