V rámci 19. konference Forum 2000 se v sídle VŠ CEVRO Institut uskutečnila přednáška Amina Tarzího na téma Dilema demokracie Středního východu. Amin Tarzi je ředitelem Blízkovýchodních studií na Marine Corps University v Quantiku ve Virginii. Dříve působil v týmu regionálních analýz Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda se specializací na Afghánistán a Pákistán. Jeho předchozí zkušenosti zahrnují také pozici politického poradce saúdskoarabské mise při OSN, kdy se zabýval konflikty v Iráku, v Afghánistánu, na Balkáně a v Somálsku, rozšířením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, chováním Íránu v OSN a rozšíření Rady bezpečnosti. Poté působil jako výzkumník a analytik pro íránské otázky v Emirates Center for Strategic Studies and Research v Abú Dhabí.

Na úvod své přednášky o dilematech demokracie na Blízkém východě upozornil, že existuje několik možností na výběr, ale žádná z nich není dobrá. „Spojené státy chtěly, aby se v oblasti nastolila demokracie podle jejich pojetí. Co chtěl George W. Bush? Omezit vojenskou moc a předat ji do rukou lidu. Chtěl vrátit svobodu, chtěl potrestat korupci, chtěl nezávislá média. Proto Spojené státy rozjely Program svobody. Afghánistán byl začátkem devadesátých let vnímán jako motor demokracie v této oblasti. Do Iráku přišly Spojené státy v roce 2003, ale demokracii tam chtěly nastolit silou. Samozřejmě to nefungovalo,“ přiznal Amin Tarzí jeden z politických omylů Američanů.

Obama chce zavádět demokracii přesvědčováním, nikoli použitím síly

Poukázal ale na to, že nynější prezident Barack Obama zvolil zcela jiný přístup. „Hovořil o procesu, kterému budou Spojené státy pomáhat, ale nebudou ho vnucovat. To se nelíbilo třeba v Egyptě, kde o tom mluvil, protože prezident Mubarak byl jeho spojenec. Jednalo se o demokracii pomocí přesvědčování, nikoli síly,“ konstatoval ředitel Blízkovýchodních studií na MCU. Upozorňuje rovněž na to, že s výjimkou Tuniska nedošlo v žádné tamní zemi volbami nikdy k demokratizaci. V Palestině vyhrál volby v roce 2006 Hamás, a ten přece není demokratický. Nebo například v Iráku mají v důsledku demokratizačního procesu vládu, která nespojuje, ale rozděluje.