„Popírat skutečnost, že iniciativa Ne základnám byla Putinovou pátou kolonou, sice na papíře jde, ale pravdou se to tím nestane. Zda si tak členové iniciativy počínali vědomě, či jako ‚užiteční idioti‘, je pro tehdejší vítězství ruského impéria na našem území zcela lhostejné,“ vyjádřil se na svém twitteru Miroslav Kalousek k desetiletému výročí dne, kdy americký prezident Barack Obama zavolal tehdejšímu českému předsedovi vlády Janu Fischerovi a oznámil, že Spojené státy už nechtějí v Brdech postavit svůj vojenský radar.
Kalousek, který byl během vlády Mirka Topolánka ministrem financí, ve svém příspěvku odkazoval na jiný tweet, a sice od zakládajícího člena a mluvčího iniciativy Ne základnám, aktivisty Jana Májíčka, jenž píše: „Před 10 lety dokázali lidé v ČR něco neuvěřitelného. Postavili se světové mocnosti a vyhráli.“ Dle Májíčka bychom měli být „na toto vítězství právem hrdí“.
Popírat skutečnost, že iniciativa “Ne základnám” byla Putinovou pátou kolonou sice na papíře jde, ale pravdou se to tím nestane. Zda si tak členové iniciativy počínali vědomě, či jako “užiteční idioti”, je pro tehdejší vítězství ruského impéria na našem území zcela lhostejné. https://t.co/IJ3I7qo4wK
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) September 19, 2019
Právě Májíček svou myšlenku více rozvádí ve svém komentáři pro server A2larm.cz. V něm hned na úvod píše: „Zapomínat na to, že nepostavení amerického radaru v Brdech bylo vítězstvím velké části české společnosti, a ne hrou ‚temných sil z Východu‘, by byla obrovská chyba.“
Fotogalerie: - Proti válce NATO
Májíček připomíná, že umístit v Brdech americkou vojenskou základnu bylo součástí plánu vlády Mirka Topolánka (ODS) během let 2007 až 2009.
„Ta měla být součástí protiraketové obrany USA a zdejší radar měl navádět rakety z Polska – ale kam vlastně? A právě tady začal první z celé řady zádrhelů. Při debatě o radaru totiž nebylo jasné, proti komu má být namířen. Američané tvrdili, že proti Íránu a Severní Koreji. Oba státy sice měly a mají režimy, které jim nikdo nezávidí, přesto však nikdy nehodlaly spáchat sebevraždu raketovým útokem na jakýkoli členský stát NATO. Navíc čeští politici tvrdili, že americký radar je tu proti Rusku, což ale řada amerických generálů, kteří se tu za dva roky vyjednávání ukázali, rezolutně odmítala,“ tvrdí Májíček. Podle něho tak celý projekt už od začátku „postrádal jasný smysl“.
A neopomíná ani zmínit, že prezidentem USA byl tehdy George W. Bush, jehož administrativa schválila invaze do Afghánistánu a Iráku. „Zejména tu druhou, provedenou v rozporu s mezinárodním právem, si lidé i díky relativně silným protestům v Česku dobře pamatovali,“ dodává.
Mirek Topolánek
Celé hnutí proti americkému radaru dle Májíčka stálo na třech argumentech. Prvním má být skutečnost, že o základně „žádná z politických stran nemluvila před podzimními volbami v roce 2007, a lidé se tak nemohli rozhodnout ve volbách podle toho, jaké stanovisko která strana v této otázce zastávala“.
Druhým argumentem byl požadavek referenda. „Už nikdy o nás bez nás,“ připomíná aktivista jedno z tehdejších hesel. A jako třetí důvod Májíček uvádí, že „jsme nesouhlasili s umístěním cizích vojáků na českém území, zejména když jsou to vojáci země, která porušuje mezinárodní právo“. „Už tehdy se totiž projevovaly katastrofální důsledky irácké invaze, jejímž vyústěním byl vznik tzv. Islámského státu,“ vysvětluje.
Prý tehdy i „otevřeně proradarový týdeník Respekt“ musel uznat, že se jedná o „nejúspěšnější občanské hnutí“. K pádu radaru pak kromě tlaku veřejnosti měla přispět i výměna americké administrativy prezidenta Baracka Obamy.
Fotogalerie: - Zeman v USA
K tématu se v souvislosti s výročím vyjádřil pro Český rozhlas i novinář Jindřich Šídlo. „Poprvé po dvaceti letech polistopadového vývoje se zdánlivě jasný prozápadní a proatlantický kurs země vychýlil. Bylo to poprvé, ovšem vůbec ne naposledy, protože radar byl jen začátek. Moskva mohla být nadšená, i když jsme tehdy ještě příliš netušili, jak důležitá pro ni a pro nás tahle bitva o kótu 781 vlastně je,“ napsal Šídlo ve zmiňovaném komentáři.
Májíček Šídlův komentář vůbec nešetří. „Konec radaru podle něho způsobil naivní pacifismus, antiamerikanismus a hybridní válka. Ano, už tenkrát! Zradili i sociální demokraté, kteří byli proti, a selhala komunikační strategie vlády. A od té doby to s námi jde z kopce, protože prozápadní směřování země bylo narušeno. Nálepkování je oblíbený způsob, jak se nevypořádávat s argumenty, a místo toho protivníka diskvalifikovat,“ hodnotí Šídlův komentář.
Šídlo tím prý „jednak uráží většinu obyvatel ČR“ a jednak „zakrývá skutečnost, že proti radaru kromě výše zmíněných politických argumentů stály i technické argumenty, které v ČR vytrvale přednášel Theodor A. Postol z americké univerzity MIT“. Zamýšlený systém prý byl nefunkční.
Fotogalerie: - Proti NATO
Šídlo podle Májíčka rovněž zapomíná i na to, že jednou z koaličních stran Topolánkovy vlády byli Zelení, které tehdy vedl Martin Bursík. Ti také radar odmítali.
A ruské hrozbě Májíček doplňuje, že nakonec „nezbývalo zastáncům radaru než strašit Ruskem“. „Asi nikdo soudný by nerozporoval to, že ruské tajné služby se o radar v Brdech zajímaly. Koneckonců, americká ambasáda sondovala v tehdejší ČSSD, jak silnou podporu má její předseda Paroubek. Taková je jejich práce. Ale myslet si, že za konec radaru může Rusko, je naprosté přehlížení skutečnosti a slouží opravdu jen jako terapeutická pomůcka pro jestřáby, jako je Šídlo a spol.,“ komentuje.
Základní smlouvu o umístění radaru podepsali v červenci 2008 ministři zahraničí obou zemí, Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Následné Obamovo rozhodnutí pak přivítala v ČR levice, hnutí Ne základnám!, jehož byl Májíček členem, a starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice kritizovali. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, za jehož vlády byla smlouva podepsána, konec radaru v ČR označil za porušení podepsané smlouvy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
