Dramatickému dění na Ukrajině, které v pátek vyústilo v dohodu podepsanou prezidentem Viktorem Janukovyčem a zástupci opozice, jež přinese předčasné prezidentské volby a návrat k ústavě z roku 2004, patří hlavní část ohlédnutí za týdnem v médiích. „Mám k tomuto tématu několik poznámek, které – jak je mým zvykem – relativizují takové to univerzální mediální milieu, které nás obklopuje,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský, že jeho pohled se s tím v českých médiích převládajícím neshoduje.

Stejně jako nikomu nedělá radost to, co se na Ukrajině od listopadu minulého roku děje, tak zrovna tak jemu nedělá radost skutečnost, že to dění se snaží mnozí ať už u nás nebo v Evropské unii či v evropských strukturách, využít pro nějaké své zájmy. To je patrné ze způsobu, jakým různí lidé reagují. Jako příklad uvádí, jak si počínala vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová na tiskové konferenci, když se jí ruský novinář zeptal, jaký vidí rozdíl mezi tím, když se bijí navzájem občané v ulicích v Sarajevu a mezi tím, když se něco podobného děje v Kyjevě.

Velkopanské manýry evropské „ministryně zahraničí“

Zatímco na kyjevské události Evropská unie reagovala hrozbami sankcí a ekonomických embarg, tak na bosenské události taková reakce nepřišla. „Ashtonová po vzoru každého správného socialistického demagoga arogantně odmítla odpovědět, mluvila o něčem jiném a hlavně vynadala ruskému žurnalistovi, jak si vůbec může dovolit jí klást tak dlouhou otázku. To bylo velmi bizarní. V žádných českých médiích jsem nezaznamenal reflexi tohoto poměrně krátkého, ale velmi příznačného mediálního příběhu, jímž Ashtonová ukázala, co si myslí o jiných než svých a ´evropských´ názorech,“ lituje Petr Žantovský.