„V každé zemi by měl být zaveden systém krizové situace, kde bude jasně definována pravomoc a odpovědnost jednotlivých složek celého záchranného systému. Orgány veřejného zdravotnictví musí být jasně součástí přípravy strategie a koordinace prací v takovýchto případech," domnívá se Adámková.
Nejnázornější ukázkou nutnosti dobře fungujícího systému veřejného zdravotnictví byly jednoznačně události, které se staly v roce 2001 při zničení obchodního centra v New Yorku. „V takovýchto hromadných ohroženích musí koordinace všech nutných operací probíhat skutečně plynule, 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně do zvládnutí situace," konstatovala.
Pro běžného občana jde hlavně o dostupnost elektrické energie. „Výpadek elektřiny velkého rozsahu je reálnou hrozbou. Dnes už nejde o otázku, zda k němu dojde, ale kdy k němu dojde. V této souvislosti je třeba ocenit, že představitelé hl. m. Prahy uskutečnili v únoru tohoto roku štábní cvičení orgánů krizového řízení k procvičení činnosti orgánů krizového řízení, základních složek Integrovaného záchranného systému (IZS) a vybraných organizací při řešení simulace rozsáhlého výpadku dodávky elektrické energie na území hl. m. Prahy," uvedla.
Nejohroženější jsou senioři
Odborníci podle ní varují před zimou na přelomu let 2017 a 2018, kdy je hrozba výpadků dodávek elektřiny nejpravděpodobnější. „To nejsou výňatky z vědecko-fantastického románu, ale údaje z veřejně dostupných zdrojů. Zkušenosti z již proběhlých výpadků elektrické energie v zahraničí v posledních cca 20 letech umožnily zpracovat celou řadu studií zaměřených na omezení důsledků přerušení dodávek elektrické energie. Bohužel, těm sociálně zdravotním se nevěnuje pozornost," zmínila Adámková.
Nejohroženější skupinou v takovýchto krizových stavech jsou senioři. „Dle oficiálních údajů ÚZIS činí podíl seniorů na celkové populaci ČR 16,8 % (oproti 16,2 % v roce 2011). Koncem roku 2012 žilo v České republice 1,768 milionu osob starších 64 let, z toho 168 tisíc bylo ve věku 85 let a více a u žen došlo v posledních letech k výraznému nárůstu v nejstarší věkové kategorii 95 a více let," popsala. „Po výpadku elektřiny nastupuje velice rychle absolutní chaos. Okamžitě přestane fungovat vše, od průmyslu přes dopravu, komunikační sítě až po dodávku vody a tepla a razantně budou omezeny služby obyvatelstvu, některé nebudou fungovat vůbec. V sousedním Rakousku vyčíslili analytici Energetického ústavu linecké Univerzity Jana Keplera národohospodářské ztráty případného čtyřiadvacetihodinového výpadku elektrické energie na 875 milionů eur," upozornila Adámková.
V první řadě je podle jejího názoru třeba řešit hlavní město Prahu. „Neboť ekonomické, politické, společenské a sociální dopady případného výpadku v Praze budou značné, s dopadem na celý stát. Hustota obyvatel je v Praze více než jedenadvacetinásobek zbylého území České republiky. Obyvatelé Prahy žijí převážně ve vysokopodlažních domech v sídlištních celcích. Praha se podílí 25 % na tvorbě HDP České republiky. Je hlavním městem České republiky, sídlí zde prezident, zákonodárné orgány, vláda, většina centrálních orgánů státní správy a zastupitelské úřady cizích států," vyjmenovala poměrně známá fakta.
Nejsou záchranné plány, mapy krizových center
„Nejsou vůbec vypracovány záchranné plány, mapy krizových center pro běžné občany. 7,5 % obyvatel trpí diabetem, cca 50 % hypertenzí a onemocněním oběhové soustavy, 25-50 % osob vyššího věku má postižení pohybového aparátu. Demografické ukazatele jasně vyčíslují počet osob 80+, které jsou závislé na určité tepelné pohodě. Takže vytápění elektrickou energií nefunguje, ale nefungují ani čerpadla nutná při vytápění plynem, ba ani čerpadla v systému vytápění v menších, či rodinných domech," vypozorovala.
Skokově podle ní nefunguje ani ochrana potravin chladničkami, do 24 hodin se obsah začne znehodnocovat. „Potraviny uchovávané v mrazničkách mají ještě asi dalších 24 hodin ochrany. V noci se nesvítí ( předzásobení svíčkami jistě není)," upozornila. „Problémem je noční užívání léků, v případě moderního vybavení bytu pouze elektronickými hodinami není ani orientace v čase," doplnila. Není podle ní možná příprava jídel, protože velmi rychle dojde k nemožnosti dodat vodu do vodovodního řadu, takže si neuvaříme, neumyjeme se, nebude možné ani splachovat WC.
„Výsledkem plošného výpadku elektrické energie bude, zejména u starších nebo nemocných, zhoršení zdravotního stavu s fatálními důsledky, rozšíření infekčních chorob, nemožnost (u lidí odkázaných na výtahy) obstarat i základní péči. Velmi rychle nebude možné zavolat si pomoc, protože nefungují telefony (ani mobilní), nebude možné dočerpat pohonné hmoty ani doplnit zásoby. Dlouhotrvající výpadek proudu způsobí extrémně vysoké ztráty na životech," domnívala se.
Zahraniční zkušenosti z Evropy i jiných částí světa ukazují, že v případě plošného výpadku elektrické energie je v naprosté většině případů zasaženo větší území, většinou se jedná o přeshraniční dopad na území několika států. „Lze předpokládat, že takovýto výpadek elektřiny postihne větší část nebo celé území České republiky. Proto by měla být zpracována a urychleně přijata celostátní koncepce ochrany, obdobně jako tomu bylo v případě povodní," je přesvědčena Věra Adámková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: osz
