Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje rozšíření EU, do něhož by patřila i Ukrajina. Podle nejmenovaných diplomatů a úředníků EU, s nimiž mluvil server POLITICO, se řada členských států staví proti rychlému rozšíření EU o Ukrajinu a další kandidáty. Obávají se, že debata o nových členech posílí populisty a krajní pravici.
Diplomaté varují před opakováním debaty o „polském instalatérovi“ z doby před vstupem Polska do EU v roce 2004, kdy se tvrdilo, že levnější pracovní síla z východní Evropy vezme práci lidem na Západě. Podobné argumenty podle nich mohou být nyní používány proti Ukrajincům.
„Stejné polopopulistické a poloxenofobní argumenty, které jsme slyšeli o Polácích, pravděpodobně uslyšíme i v souvislosti s Ukrajinci a jakýmikoliv dalšími kandidáty,“ uvedl jeden z diplomatů.
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
Německo, Nizozemsko, Itálie i Francie podle nejmenovaných diplomatů trvají na tom, že rozšíření musí probíhat přísně podle zásluh a bez výjimek. Francouzský ministr Benjamin Haddad pak veřejně uvedl, že proces musí zůstat náročný, aby si zachoval důvěryhodnost.
„Samozřejmě nechceme oslabit Zelenského (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, pozn. redakce)… ale drtivá většina členských států nemá v tuto chvíli o tuto debatu zájem,“ dodal další z diplomatů.
Konec veta v Evropské unii?
Po volební porážce Viktora Orbána vznikly v Evropské unii naděje, že budoucí maďarský premiér Péter Magyar zmírní odpor Maďarska vůči vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Magyar ale po volbách prohlásil, že přistoupení Ukrajiny do EU „v příštích deseti letech“ není reálné, a odmítl jakýkoliv zrychlený postup při přijetí Ukrajiny do Evropské unie, informoval server Euronews.
Podle nejmenovaných diplomatů a úředníků, s nimiž mluvil POLITICO, mají členské státy obavy i z opakování tzv. maďarského scénáře. Maďarsko po vstupu do Evropské unie v roce 2004 pod vedením Viktora Orbána opakovaně blokovalo rozhodnutí Evropské unie, udržovalo vztahy s Ruskem a brzdilo pomoc Ukrajině. Proto se část států obává, že by mezi novými členy mohly být další „trojské koně“, které by využívaly právo veta.
Evropská komise proto podle POLITICO zvažuje, že by novým členům po určitou dobu po vstupu odebrala možnost vetovat rozhodnutí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po Orbánově porážce také podpořila zrušení jednomyslnosti v Evropské unii, protože dnešní systém umožňuje jedinému státu blokovat přijetí nových členů.
European Commission President Ursula von der Leyen waited less than a day after Hungary voted Viktor Orbán out of office to call for the EU to get more power over national governments to force through foreign policy decisions.https://t.co/DgpJhYUlYH
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) April 13, 2026
Zdrženlivost členských států se projevuje i u případu Černé Hory. Přestože země splnila téměř všechny podmínky pro vstup do EU, členské státy se stále nemohou shodnout ani na zahájení přípravy přístupové smlouvy. Podle tří nejmenovaných černohorských představitelů postup přístupových jednání Černé Hory vázne a pravděpodobnou překážkou je Francie.
Evropská unie se rozšířila celkem sedmkrát. Posledními zeměmi, které se připojily, byly Rumunsko a Bulharsko v roce 2007 a Chorvatsko v roce 2013.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s přijetím Ukrajiny do EU?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
