Spojené státy spolu s dalšími koaličními partnery z Blízkého východu zahájily soustředěné údery na pozice islámských radikálů v Sýrii a Iráku. Jak na to odpoví radikálové? Měla by se Evropa bát teroristických útoků ze strany sympatizantů s Islámským státem. Nejen o tom v úterním Hyde Parku České televize hovořil arabista Miloš Mendel z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně.
Obama napravuje to, k čemu sám přispěl
Hned v úvodu pořadu expert poznamenal, že syrská vláda v čele s prezidentem Bašarem Asadem se s útoky na pozice radikálů smíří, protože Islámský stát se nenechává omezovat jinou státní mocí. Toho jsou si podle Mendela vědomi i Rusové, kteří proto úder proti radikálům akceptují, byť teď verbálně protestují proti tomu, že se vše odehrálo bez konzultace se syrskou vládou. Z tohoto hlediska se budou ohlazovat i spory mezi syrskou vládou i Západem.
Na současné problémy prý bylo zaděláno americkou intervencí do Iráku v roce 2003. „Svým způsobem, aniž by si to tehdy Američané uvědomovali a spočítali, tak státnost Iráku je značně ohrožena,“ podotkl odborník. To, co se v Iráku děje mezi lety 2003 až 2011, vedlo k posilování radikálů.
Nepomohlo ani to, že současný americký prezident Barack Obama naplnil svůj slib a začal stahovat vojáky z Iráku. „V tuto chvíli to musí napravovat,“ pokračoval Mendel. Pokud by to neudělal, pak by hlavní tíha bojů zřejmě ležela na bedrech turecké armády, a je otázka, zda by tyto ozbrojené síly tíhu vůbec unesly. „Jde o členský stát NATO a navíc i jemu hrozí oslabení integrity. Kdyby se Islámský stát nechal nabobtnat, ohrozí to i Turecko. Nemluvě o tom, že se tato země musí vypořádat s přílivem uprchlíků,“ popsal situaci host. I on vyjádřil názor, že koalice států proti Islámskému státu bude muset dojít k pozemní operaci, pokud bude chtít skutečně uspět v boji proti těmto radikálům.
Kdo financuje Islámský stát
Mendel odpovídal také na otázku, kdo vlastně radikály financuje. Jsou to například všichni ti, kteří od nich kupují ropu. Stejně tak uvedl, že Spojené arabské emiráty či Bahrajn jsou státy, které musely mít minimálně jasnou představu o tom, co se na daném území chystá. Později ale politici nejen těchto zemí zjistili, že Islámský stát je příliš nebezpečný svým sousedům blízkým i vzdálenějším a uzavřeli koalici. Jejími členy jsou například Katar, Saudská Arábie, ale i USA.
Íránská nabídka spolupráce a velké politické šachy
Svou účast v koalici nabídl i Írán, ale byl odmítnut. Přestože je to Islámský stát, tak bych v něm mohl vyjmenovat určité demokratické prvky. A je to lokální velmoc. Spojené státy nabídku Íránu odmítly, ale v budoucnu by o ní mohly uvažovat,“ popsal situaci odborník. V této věci se prý ale hrají velké politické šachy a je možné, že ostatní arabské státy uzavřely koalici s USA pouze pod podmínkou, že Írán zůstane stát mimo ni. Ve studiu také jasně zaznělo, že Íránu nemusí jít ani tak o ideologické směřování v oblasti, jako spíše o uplatňování reálného politického vlivu. „Roli ideologie tu možná přeceňujeme,“ prohlásil Mendel.
Podle experta se radikálům z Islámského státu nemůže podařit jejich maximalistická myšlenka - totiž zahrnout do jednoho uskupení všechny muslimy na světě. Jistých úspěchů by ale mohli dosáhnout v severní Africe, kde nenarazí na jasný odpor vlády, a tam kde mají muslimská reformační hnutí určitou tradici. Brutalita, s jakou tito radikálové postupují, prý ale nemůže vyvolávat sympatie ani v samotném islámském světě, takže se toto děsivé počínání nakonec obrátí vůči nim.
Patnáct stovek muslimů ze Západu
V řadách islámského státu působí i patnáct stovek až dva tisíce muslimů původem ze západních zemí. Mendel upozornil na to, že z registrovaného počtu asi dvanácti milionů muslimů je toto jen malý zlomek občanů, ale to neznamená, že nepředstavují riziko, pokud se vrátí do Evropy či do USA. „Riziko by představovalo i jen padesát lidí,“ upozornil host pořadu.
Naprostou většinu sil Islámského státu prý tvoří iráčtí sunitští beduíni. „Pak prý mezi nimi bojuje dost vojáků bývalého Saddámova režimu, kteří to s tím islámem nemyslí tak úplně vážně, jsou ve víře vlažní, ale mají svou vlastní motivaci se pomstít,“ řekl Mendel.
Nenávist k Západu
V řadách radikálů jsou i věřící z různých koutů světa, ale podle Mendela ve spojitosti s tím rozhodně nelze říci, že by muslimové jako celek nenáviděli Západ. „Islámské veřejné mínění je frustrováno neutuchající technologickou převahou Západu. Používání bezpilotních letadel a podobně, to jsou věci, které mohou vyvolat frustraci,“ pokračoval v popisu situace.
Své řekl i k tomu, zda je islám mírumilovnou vírou. „Žádné monoteistické náboženství není primárně válečné ani mírumilovné,“ prohlásil jasně Mendel. Připomněl, že se vraždilo ve jménu celé řady náboženství, křesťanství nevyjímaje.
V závěru se vyjadřoval i k respektování islámských tradic u muslimů žijících na Západě. Západní svět, k němuž se počítáme i my, staví na hodnotách tolerance svobody jedince, a pokud bychom zakazovali například nošení šátků zakrývajících vlasy, popírali bychom své vlastní hodnoty. Respekt k tradicím jiných kultur ale nesmí ohrozit bezpečnost v západních zemích.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
