Jak pokračuje přesouvání nově zakoupených ruských raket S400 do Turecka? Už se USA smířily s tím, že s tím nic neudělají? A odhaduje už někdo, co to bude znamenat pro „rozdělení NATO“?

Převážení komponentů S400 z Ruska do Turecka pokračuje, možná dokonce ve zrychleném tempu, protože ruská strana zničehonic zahovořila o čemsi jako „leteckém mostu“. Nicméně, zatím je řeč jen o první baterii, do Ruska ještě musí odjet na zácvik další kvantum tureckých vojáků, protože kurzem jich zatím prošlo jen asi sto, takže v bojeschopném stavu a komplet by prý vše mělo být někdy příští rok v dubnu. Tedy, tak to aspoň tvrdí Erdogan. 

A ne, USA se s tím nesmířily. Nebo lépe, vypadá to, že se nesmířily. Washington vyřadil Turecko z programu stíhaček F35, spekuluje se i o dalších sankcích, ale černé na bílém zatím nic není. Možná i proto, že se zdá, že by žádné zastrašování nebo trestání na Erdogana beztak nezabralo. Jen by ho to víc postrčilo dál od Západu. Turecký prezident si jede svou politiku, která se v posledních letech vlastně jen zintenzivňuje, a jako by „nebylo boha“, aby od ní ucukl, natož ustoupil. A tak vlastně ani není důvod s vyhlašováním trestů nějak spěchat. Je lepší si vše v klidu rozmyslet, důkladně zhodnotit situaci. Ve hře je toho přece spousta: Turecko je se svou druhou nejsilnější armádou v rámci NATO důležitým jihovýchodním křídlem Aliance, je pro Západ i branou na Blízký východ, v Incirliku by NATO mělo mít stále své jaderné zbraně…