Rocard poukazuje na skutečnost, že ve Francii vždy žilo mnoho přistěhovalců. „Při sčítání lidu v roce 1936 v naší zemi žilo téměř šest milionů cizinců. Většinou pocházeli z Belgie, Itálie nebo Polska. Vzájemné vztahy byly velmi dobré. Bohužel po válce jsme udělali velkou chybu, když jsme pro urychlení ekonomického vývoje importovali levnou pracovní sílu ze zemí subsaharské Afriky. Šlo o ryze mužskou populaci, které jsme neposkytli žádnou podporu v oblasti bydlení ani vzdělání. Prostě nic,“ kritizuje Rocard.

„Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jejich počet dramaticky narostl a další import arabských pracovních sil zastavil až prezident Giscard. Přesto se i v dalších letech týkala ilegální imigrace 200 000 lidí ročně. Něco takového samozřejmě vzbudilo mezi lidmi hněv. Ovšem levnou pracovní sílu dovážela nejenom Francie. Německo si dovezlo Turky, Velká Británie Pákistánce, Nizozemsko Maročany atd.,“ konstatuje bývalý sociálně demokratický premiér Francie, který stál v čele zemi mezi lety 1988 až 1991.