Kdo by si myslel, že jsou církevní restituce takzvaně u ledu, mýlí se. Za politiky totiž nyní ke kabinetu promlouvají zástupci občanských iniciativ. Například Jazzová sekce, Iniciativa za společenskou změnu či „protirestituční“ spisovatelka Lenka Procházková vymyslely a napsaly vládě mustr na to, aby se koncem roku nemusely církvím vyplatit již slíbené dvě miliardy korun.

„Jako poškození vyzýváme současnou vládu České republiky, aby v této věci nezůstala nečinná a bezodkladně předložila Senátu Parlamentu ČR zákonné opatření,“ píší zmiňovaní jak premiérovi Jiřímu Rusnokovi, tak také jednotlivým členům vlády.

Zákonné opatření má pak podle nich mít toto znění: „Pozastavuje účinnost zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 428/2012 Sb. Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.“

V Ústavě není formulka "nesnese odkladu"

Jenže nemalým problémem je, že Rusnokův kabinet je v demisi a proto takové opatření navrhnout nemůže. Podle právníků navíc existují i další vady, které by přijetí zákonného opatření bránily.

„Zákon je účinný od 1. ledna - některá jeho ustanovení dokonce o něco dřív - takže odkládat jeho účinnost je úplný nesmysl. Je to právnický nonsens udělat to zákonným opatřením v Senátu, neboť to nedopadá na definici, která je uvedená v Ústavě. Tam je podmínka, aby to nesneslo odkladu. Já jsem navíc přesvědčen o tom, že pokud i Ústavní soud rozhodl, že zákon je ústavně souladný, tak je naprostý nesmysl, aby to naplnilo už z podstaty věci onu definici,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz exposlanec z TOP 09, ale také právník Stanislav Polčák.