Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
U nás ani nebyla zaznamenána návštěva indického premiéra v Paříži. A přitom tady má Indie řadu akvizic a majetků….
Minulou středu přiletěl do Paříže na oficiální návštěvu indický premiér Narendra Módi. Kromě toho, že spolu s prezidentem Emmanuelem Macronem povečeřeli, si také pohovořili. Módi navštívil od roku 2017 Paříž už třikrát, mezi oběma státníky se vytvořil „mimořádně vřelý vztah“, jak píší francouzská média.
Pro francouzského prezidenta je to zvláště důležité, protože chce vybudovat strategické partnerství obou zemí v Indopacifiku. A vůbec zajistit pro Francii místo v tomto regionu jako jistý protipól bezpečnostnímu paktu AUKUS, který uzavřely Británie, USA a Austrálie a tím se jim podařilo mj. odloudit od Francie dodávky na novou generaci ponorek.
Naproti tomu Indie už nakoupila ve Francii desítky stíhaček Rafale, šest ponorek a spolupracuje na civilních jaderných projektech. Například by ráda postavila v Džajtapuru šest reaktorů EPR nové generace. Tím by Macron splnil i svůj předvolební slib opět postavit na nohy francouzský jaderný průmysl. Rovněž doufal, že se mu podaří odklonit Dillí od Ruska.
Zatím v tom asi příliš nepochodil, protože v závěrečném komuniké, které přijali, je sice společné odsouzení humanitární katastrofy na Ukrajině a požadavek co nejdříve ukončit válku, ale v textu jen Francie odsuzuje ruskou agresi.
Módi sám se po pondělním setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně v rámci svého evropského turné vyjádřil, že „v této válce nebude vítězů a všichni prohrají“. Indie se totiž až dosud vyhýbala – i na půdě OSN – odsouzení ruské invaze.
Psali jsme:
Jak je na tom nyní ukrajinská ekonomika? Jistě velmi, velmi bídně…
Samozřejmě špatně. Ve válkou postižených městech se výroba zastavila a v důsledku toho lidé dostávají v lepším případě jen minimální částky svých mezd a platů. Tím se snižují odvody do státní pokladny, což opět neumožňuje státu vyplácet v plné výši sociální podpory. Prudce vzrostla nezaměstnanost, blíží se pětině práceschopných. Tito lidé musí omezit své nákupy, což má opět negativní dopad na celkový stav ukrajinské ekonomiky. Mnohé podniky se snaží situaci řešit tím, že své podnikání přesunují do západní části země, která není válkou tak postižena.
Četl jsem na internetu ekonomických novin Dělo – zakládali jsme ho společně s Miroslavem Pavlem a tehdejšími většinovými vlastníky Ekonomie a tím i Hospodářských novin – řadu zpráv o různých ukrajinských podnicích a bankách, jak složitě řeší současnou svou situaci, ale jejich názvy by našim čtenářům asi mnoho neřekly. Banky dokonce na několik lidí zastavily svou činnost, než ji opět obnovily, a také, než Národní banka stanovila pevný kurs hrivny k dolaru či k euru – většina obyvatel od vyhlášení nezávislosti dávala a dává přednost zahraniční před domácí měnou.
Psali jsme:
Jak se v této situaci chovají ukrajinští oligarchové?
Pro zajímavost chci uvést, že slovo oligarcha má původ ve starém Řecku, kde se tím nazývají „nemnozí majetní“. V podstatě tato definice platí dodnes. Při svém nástupu do prezidentské funkce Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce svou zemi zbavit oligarchů. Nyní se už nebrání spolupráci s nimi, byť je stále nechce pustit k moci, jak to činili jeho předchůdci. Bývalý prezident Porošenko k ním sám patřil, ve městě Vinnycja vyráběl čokoládu a mezi lidmi se nazýval „čokoládovým králem“.
Ostatně nebyl v tom jediný, prakticky každý prezident se o ně opíral a nebránil se tomu, že se nechávali zvolit do parlamentu, a patřili k jejich nejbližším poradcům. V málokteré zemi byly byznys a politika propojeny tak těsně, jako tomu bylo na Ukrajině. Ale bylo to logické – bez politického vlivu nemohl rozvíjet své podnikání. Vždyť prostřednictvím politiků se v devadesátých letech při privatizaci dostával k akciím, za něž nakupoval své podniky.
Můžete některého jmenovat, a co nyní dělají?
Známý americký časopis Forbes za hlavní považuje Rinata Achmetova, Igora Kolomojského, Medvědčuka, Pinčuka a Firtaše. Je zajímavé, že jako první krok většinou skupovali sdělovací prostředky, ať už to byly různé televizní a rozhlasové stanice nebo noviny a časopisy. Jejich prostřednictvím mohli zase ovládat politiky a posilovat své pozice. Ale asi nikdo vám přesně nepoví, kde se kdo z nich nachází a do jaké míry podporují či nepodporují prezidenta Zelenského. Neřekne to ani on sám, protože má vždy naději, že ho získá, a tím i finanční a jinou podporu, kterou potřebuje.
Děje se kolem Ukrajiny ještě něco, co vás zaujalo, ale příliš se o tom nemluví?
Ani v souvislosti s humanitární pomocí Ukrajině se někteří nestydí provozovat „černý obchod“. V pohraničním bodě Tisa s Maďarskem ukrajinští celníci objevili v nákladním autě s ukrajinským registračním číslem, že převáželi s jiným zbožím, dodávaným jako dar, 2259 holínek italské výroby, jejchž cena představovala 2 miliony hriven. Podle dokumentů to byl humanitární náklad pro náboženská zařízení ve Lvovské oblasti, ale v celní deklaraci tyto holínky nebyly vůbec uvedeny. Pohraničníci předali tento případ soudu.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
