Zatímco řešíme sudeťáky... Nový Macinkův poradce rozebírá Trumpa v Pekingu

Ekonom Pavel Šik upozorňoval na sérii událostí, které podle něj mohly výrazně ovlivnit světovou geopolitiku, už na začátku týdne. „Z geopolitického pohledu nás čeká jeden z nejnapínavějších týdnů moderní historie,“ uvedl poradce ministra zahraničí.

V krátkém časovém sledu se odehrálo několik zásadních jednání. Šik zmiňoval schůzku amerického ministra financí Scotta Bessenta s čínským vicepremiérem He Lifengem v Jižní Koreji ve dnech 12. a 13. května, další kolo rozhovorů mezi Izraelem a Libanonem ve Washingtonu ve dnech 14. a 15. května i summit Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu, který připadl rovněž na 14. a 15. května.

Evžen Šik

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jako první se Šik věnoval jednáním mezi Izraelem a Libanonem. Připomněl, že obě země spolu oficiálně nemluvily od roku 1993 a nyní ve Washingtonu probíhalo třetí kolo přímých rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy.

Podle Šika nešlo o klasická mírová jednání, ale o pokus nastavit rámec pro ukončení aktivního konfliktu. „Nejde přitom o formální mírová jednání v tradičním slova smyslu, ale o třetí kolo přímých rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy, jejichž cílem je ukončit aktivní konflikt a nastavit rámec pro trvalý mír,“ popsal.

Izrael podle něj požadoval především úplné odzbrojení Hizballáhu a mír, který vydrží celé generace. Libanon naopak usiloval hlavně o zastavení izraelského bombardování, stažení izraelských sil ze svého území a propuštění vězňů.

Ekonom zdůraznil, že americká podmínka pro jakýkoli trvalý mír byla podle něj jasná: úplné odzbrojení Hizballáhu a obnovení plné libanonské státní suverenity. „Rubio to formuloval jasně – problém není libanonská vláda, problémem je Hizballáh,“ připomněl Šik.

„Tato podmínka je přitom poprvé v historii formulována jako předpoklad jednání, nikoli jako cíl na konci procesu,“ upozornil ekonom.

Další významnou událostí bylo podle Šika jednání v Soulu, které se odehrávalo 12. a 13. května. Tam se měli sejít hlavní vyjednavači Spojených států a Číny, aby připravili ekonomické výstupy pekingského summitu. „V Soulu se připravuje balíček,“ psal Šik.

Očekávalo se, že Bessent a He Lifeng se k Trumpovi a Siovi v Pekingu připojí už s hotovou dohodou. Ta se měla týkat především obchodu, íránské ropy, čínských nákupů americké sóji a možných objednávek letadel Boeing. „Sója, Boeing a boardy jsou výstupy, které Trump potřebuje prezentovat americkým voličům jako hmatatelná vítězství před volbami,“ popsal Šik.

Jedním z hlavních bodů měl být podle Šika také Írán. Washington chtěl, aby Čína využila svůj vliv na Teherán, zatímco Peking mohl na oplátku požadovat ústupky v jiných oblastech. Čína odběrem íránské ropy podle Bessenta fakticky financuje největšího státního sponzora terorismu. Peking to odmítal a americké sankce označoval za nezákonné. „Bude to jeden z hlavních bodů dohody o Íránu, potřebují obě strany,“ shrnul Šik.

Peking: Trump a Si u jednoho stolu

Vrchol týdne měl podle Šíka přijít v Pekingu, kam Donald Trump dorazil na summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Setkání bylo naplánováno na 14. a 15. května, šlo o první návštěvu amerického prezidenta v čínském hlavním městě od roku 2017.

Cílem podle ministerského poradce nebylo vyřešit americko-čínské spory, ale zabránit jejich nekontrolované eskalaci. „Agenda je tak nabitá, že analytici z předních amerických think tanků mluví spíše o stabilizaci než o průlomu,“ podotkl Šik.

Kromě toho upozorňoval, že za ekonomickou agendou ležela citlivější témata. Patřily mezi ně vzácné zeminy, Írán a Tchaj-wan. „Pod povrchem ekonomické agendy ale leží tři témata, která jsou podstatně citlivější a jejichž výsledek se nedá předem připravit,“ napsal s tím, že Čína údajně tlačí na to, aby Washington změnil formulaci svého postoje k tchajwanské nezávislosti.

Mezi velmocemi se podle něj mělo tvrdě vyjednávat a jednotlivé otázky se mohly navzájem propojovat. „Bude se tedy ‚handlovat‘ a přesně v tom spočívá i určitá ironie celého týdne,“ dodával Šik s tím, že Izrael potřebuje americkou podporu k odzbrojení Hizballáhu, Hizballáh neodzbrojí bez dohody s Íránem, Írán se nedohodne s USA bez tlaku Číny a Čína nebude tlačit na Írán bez ústupků u Tchaj-wanu.

„A Trump potřebuje levný benzín dřív, než přijdou volby,“ psal Šik a dodal: „Svět se neřídí hodnotami. Řídí se závislostmi. A tento týden je jejich přehlídkou.“

Šik poté navázal dalším pohledem na summit Trumpa a Si.

I když Čína nakonec summit Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga potvrdila, nešlo podle Šíka o běžné diplomatické oznámení. Celé dění podle něj naznačovalo, že Peking bral jednání v současné geopolitické situaci mimořádně citlivě a podmínky summitu řešil až do poslední chvíle. „Zdá se, že Peking vyjednával o podmínkách až do poslední chvíle a summit vzhledem k situaci nebral jako samozřejmost,“ poukazoval Šík.

Zajímavé bylo i složení americké delegace. Trump měl s sebou do Číny vzít nejen Elona Muska, ale také šéfa BlackRocku Larryho Finka. „Finkova přítomnost může být nyní pro čínskou stranu signálem, že americký finanční kapitál v Číně v případě úspěšného jednání zůstane,“ psal ekonom.

Peking zároveň vysílal vstřícný tón. Šik připomínal editorial Global Times, který označoval za „megafon čínské zahraniční politiky“ a mluvil o spolupráci, nikoli konfrontaci. „Tichý oceán je dost velký pro obě země,“ citoval Šik sdělení, které Peking směrem k Washingtonu vysílal.

Za hlavní červenou linii opakovaně označoval Tchaj-wan, kdy Čína požaduje, aby USA jasně odmítly tchajwanskou nezávislost, nejen formálně uznávaly politiku jedné Číny. „Peking nechce být viděn jako aktér, který obchoduje íránské zájmy za americké obchodní a jiné ústupky,“ doplnil Šik.

Do hry vstupoval i Írán. Trumpova administrativa si připravovala vyjednávací pozici právě tam, kde čínský editorial mlčel. „Si Ťin-pching bude mít v Pekingu možnost dokázat, zda čínský vliv na Teherán skutečně existuje, nebo je to jen fasáda,“ dodával Šik s odkazem na americké zdroje.

Na závěr připojil osobitější poznámku k Trumpovu stylu komunikace. Ten mezitím na sítích zveřejňoval příspěvky o ničení íránských zbraní. „Nenudil se. Vyjednával v jeho stylu ještě, než odjel,“ glosoval Šik.

Pavel Šik v dalším příspěvku komentoval samotný Trumpův přílet do Pekingu. Připomněl, že americký prezident ještě před odletem označil Spojené státy a Čínu za dvě supervelmoci. „Jsme dvě supervelmoci,“ řekl Trump novinářům těsně před odletem. „Jsme vojensky nejsilnější zemí na světě. Čína je považována za druhou.“

Následovalo přijetí, které mělo silný symbolický rozměr. „Čínská strana připravila přivítání, které na pekingském letišti nemá v moderní historii srovnání,“ napsal Šik, který popsal vojenskou čestnou stráž s kapelou, stovky mladých lidí v bílých uniformách skandujících v mandarínštině, červený koberec i přítomnost vysokých představitelů.

Všímal si také toho, kdo z americké delegace za Trumpem vystoupil. „Za Trumpem po schodišti sestoupili Musk, Rubio, Hegseth a Huang. Šéf Tesly, ministr zahraničí, ministr obrany a šéf firmy s nejkomplikovanějším vztahem k čínskému trhu ze všech přítomných. Každé jméno je samostatný signál,“ uvedl.

Zvlášť se Šik zastavil u šéfa Nvidie Jensena Huanga. Jeho přítomnost podle něj mohla souviset s čipovou otázkou a pravidly pro vývoz pokročilých technologií do Číny. „Huangova přítomnost v delegaci může být signálem, že Washington je připraven o čipovém embargu alespoň jednat,“ napsal Šik.

Další důležitou postavou delegace byl podle Šika Pete Hegseth. Jeho účast označil za méně samozřejmou, protože ministři obrany běžně nelétají na podobné obchodně-diplomatické mise jako součást prezidentské delegace. „V každém případě jeho přítomnost říká čínské straně jednu věc – všechna témata jsou na stole, i ta, která se standardně řeší jinými kanály,“ upozornil Šik.

Současně upozornil i na přítomnost Marca Rubia. To bylo podle něj logické, protože šlo o šéfa americké diplomacie na největší diplomatické cestě roku. Zároveň ale připomněl důsledek: izraelsko-libanonská jednání ve Washingtonu probíhala bez něj.

Samostatný význam přikládal Šik také Elonu Muskovi. „Musk není členem vlády ani nemá diplomatický mandát, ale v Číně ho není třeba představovat. Tesla tam prodává statisíce aut a Musk je pravděpodobně nejznámější americký podnikatel v zemi,“ uvedl.

V závěru se ekonom vracel k Íránu. Trump podle něj před odletem tvrdil, že čínskou pomoc v íránské otázce nepotřebuje a že vyhraje „tak či onak“. Šik ale naznačoval, že realita může být složitější. „Pekingský summit pak není přímo žádostí o zprostředkování, nýbrž inkasováním přednastaveného účtu,“ uzavřel Šik.