Ve Velké Británii se může stát ministrem jen člověk, který je zároveň členem dolní komory parlamentu. V jiných zemích však existuje právní úprava, kdy na místo poslance, který se stává členem vlády, nastupuje náhradník. Ministři totiž v některých situacích mají tolik práce ve svých resortech, že nestíhají sněmovní práci. Jde o tzv. klouzavý mandát a debata o jeho zavedení se nevede v Česku poprvé. S myšlenkou na jeho zavedení přišli např. poslanci ČSSD, kteří zároveň zastávají posty krajských hejtmanů, v čele s Michalem Haškem.
Hrozí nejistota
Ústavní právník Jan Kysela by se zavedení klouzavého mandátu nebránil, podle jeho názoru totiž nijak výrazně nejde proti duchu české ústavy. Na praktičnost zavedení klouzavého mandátu poukazuje i politolog Josef Mlejnek. Naproti tomu politoložka Vladimíra Dvořáková je jednoznačně proti tomuto nápadu.
„U parlamentního systému je poměrně běžné, že ministři bývají zároveň členy parlamentu. ... Klíčová je účast na výborech, ta by mě zajímala mnohem více. ... Klouzavý mandát vytváří nejistotu a z hlediska kontinuity mi to nepřijde jako řešení," varuje Dvořáková.
Sami poslanci se ale zavedení klouzavého mandátu nebrání. Jeroným Tejc (ČSSD) prohlašuje, že je to věc, kterou by bylo možné změnit spolu s dalšími plánovanými změnami v ústavě, nejčastěji se hovoří o úpravě pravomocí prezidenta. Zavedení klouzavého mandátu jsou nakloněni i Radim Fiala z hnutí Úsvit přímé demokracie nebo místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN). Ten tvrdí, že jako poslanec odvádí pro své voliče určitý objem práce a ministr podle jeho názoru nemá šanci stihnout pro své voliče odpracovat totéž.
autor: mp
