Zbořil k důležitému projevu Putina, výstupům Babiše s Kalouskem a hospodářským průšvihům na obzoru

27.10.2014 17:06

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Blížícím se oslavám výročí vzniku samostatného Československa, ve světle kritiky kroků prezidenta Miloše Zemana, se v úvodu svého pravidelného hodnocení věnuje politický analytik Zdeněk Zbořil. V souvislosti s cestou české hlavy státu do Číny, pak upozorňuje, že spousta lidí včetně Karla Schwarzenberga chápe pojem lidská práva jako válečný pokřik, což je také z druhé strany tak vnímáno.

Zbořil k důležitému projevu Putina, výstupům Babiše s Kalouskem a hospodářským průšvihům na obzoru
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Vadí vám, že Zeman nepozval na oslavu 28. října některé univerzitní rektory?

14%
79%
hlasovalo: 18006 lidí

Výročí vyhlášení vzniku samostatného Československa se ve sdělovacích prostředcích zužuje takřka jen na kritiku hlavy za postoj vůči rektorům vysokých škol, za to, že zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona nutí i v jeho sto pěti letech, aby si Řád Bílého lva přicestoval převzít osobně do Prahy, ale i za to, že by jedním z dekorovaných při oslavě 28. října ve Vladislavském sále měl být režisér Filip Renč, jenž Miloši Zemanovi natočil předvolební spot před přímou prezidentskou volbou.

„Už od doby, co byl Miloš Zeman zvolen v přímé prezidentské volbě, není oblíbencem zejména tištěných médií. Takže nejen když udělá chybu, ale dokonce i když udělá něco dobrého, tak se na tom hledá alespoň to, že kulhá. Ale je pravda, že ti, kteří ho kritizují za dění kolem 28. října, mají v lecčems pravdu. Zároveň je ale třeba připomenout, že žádné vyznamenání ani žádná návštěva Vladislavského sálu přece nemůže nahradit každodenní práci třeba i těch pánů rektorů a dalších, kteří se cítí zneuznáni tím, že na Hrad nejdou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Havel si k vyznamenání vybíral lidi sobě blízké

Prezidenta často kritizují lidé, kteří si myslí, že by výběr vyznamenaných mohl být lepší, nebo že by mohli být sami vyznamenáni. „K případu sira Wintona bych neřekl, že ho prezident nutí, ale jistě považoval za dobré, aby byl přijat se všemi poctami na Pražském hradě, to má určitou symboliku. Samozřejmě problémem je jeho věk a obtíže spojené s cestováním. V názoru jsou rozděleni i lidé, kteří jsou přímo součástí té legendy, ale přece jen si myslím, že vyznamenat takového člověka na Pražském hradě je lepší než mu řád předávat někde na velvyslanectví v Londýně,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Ke spekulacím o vyznamenání pro Filipa Renče obrací pozornost na Zemanovy předchůdce ve funkci. „Každý prezident měl vždy na seznamu vyznamenaných lidí ty, o kterých by se dalo říci, že mu byli nějak blízcí. Tím myslím výběr Havlových přátel z undergroundu nebo z Charty 77, který byl také selektivní. Z chartistů Václav Havel jmenoval ty jemu blízké a na řadu dalších zapomněl. A to samé dělal Václav Klaus. Když už jsme si to dali do zákona a do povinností prezidenta republiky 28. října vyznamenávat, tak musíme tolerovat, že s právem, které jsme mu předali, si naloží podle svého,“ upozorňuje politický analytik.

Vůbec se nemluví o významu vzniku samostatného státu

Nabádá k tomu, že se má mluvit ne o tom, zda ten nebo onen je vhodný k vyznamenání, ale o samotném 28. říjnu. „To je výročí vyvrcholení boje za svobodu, to je důležité, ale o tom vůbec nikdo nemluví. Sem tam se někdo otře o legionáře, včera jsem v televizi slyšel, že to byli vlastně dezertéři od císaře pána, a nikoli lidé, kteří vybojovali zemi svobodu. Ta mezera v uvažování o významu svobody českého národa či emancipaci Čechů se nahrazuje tím, že se dávají medaile vojákům, u nichž jsou zásluhy nesporné, ale kteří jsou tam vždy jen tak přidáni, aby se mohli ukázat v uniformách a na jejich slávě a hrdinství se každý prezident, který je vyznamenával, tak trochu přiživoval,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Na oslavy výročí vzniku samostatného Československa se prezident Miloš Zeman vrací z návštěvy Číny. Během ní nevyslyšel výzvy především z řad domácích umělců, ale i rivala z přímé prezidentské volby Karla Schwarzenberga, aby promluvil o lidských právech. Místo toho prohlásil, že on sám i nová vláda České republiky respektují územní integritu Číny, neuznávají tibetskou exilovou vládu a odmítají se jakýmkoli způsobem vměšovat do vnitřních záležitostí Číny. V souvislosti s Tchaj-wanem poznamenal, že věří v brzké mírové sjednocení ostrova s pevninskou Čínou, za jejíž integrální součást Tchaj-wan považuje.

Pro Schwarzenberga jsou lidská práva válečným pokřikem

Podle Zdeňka Zbořila spousta lidí včetně Karla Schwarzenberga chápe pojem lidská práva jako válečný pokřik. „Je to takové bojové hurá, které je také z druhé strany tak vnímáno. A když je pan Schwarzenberg tak úzkostlivý a přitom má dobrou němčinu, tak se mohl se stejnou výzvou obrátit na Angelu Merkelovou, která navštívila Čínu v posledních deseti letech sedmkrát. A předpokládám, že náš pan prezident také ví, o čem Angela Merkelová mluvila a do jaké míry se zabývala lidskými právy,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Myslí si přitom, že když jsme si Miloše Zemana zvolili v přímé volbě prezidentem a když jede do Číny jako hlava státu vyjednávat, tak je třeba to nechat na jeho vůli. „Kdyby to bylo jinak, tak můžeme do Číny posílat pana Bělohradského, Peheho a Přibáně a oni by to za nás vyřídili. Ale něco jiného je, jet tam jako reprezentant země, navíc členské země Evropské unie, která má nějakou, byť na jednu nohu kulhající zahraničně-politickou koncepci, a něco jiného je podpisovat v teple pražských kaváren nějaké petice,“ vysvětluje politický analytik.

Jeden z organizátorů Majdanu chtěl ničit novou vládu

Významnou událostí konce minulého týdne byly parlamentní volby na Ukrajině. O prvenství se přetahovala prezidentská strana Blok Petra Porošenka s Lidovou frontou, stranou premiéra Arsenija Jaceňuka. Na třetím místě se umístilo křesťansko-demokratické hnutí Svépomoc v čele se lvovským starostou Andrijem Sadovým. V parlamentu by neměl chybět ani prorusky laděný Opoziční blok, jehož členy jsou i někdejší představitelé Strany regionů exprezidenta Viktora Janukovyče, populistická Radikální strana a strana Vlast Julije Tymošenkové. Naopak v něm místo nezbyde na stranu Svoboda, vedenou Olehem Ťahnybokem, jedním z lídrů událostí na Majdanu, a po bezmála století ani na komunisty.

V souvislosti s ukrajinskými volbami zaujala Zdeňka Zbořila v sobotních Lidových novinách reflexe rozhovoru Petry Procházkové s Georgijem Tukou, jednoho z prvních organizátorů Majdanu. „On tam přímo říká, že pokud se dostanou do ukrajinského parlamentu, tak jejich úkolem bude jenom ničit novou vládu a vyházet všechny ty, co udržují sovětský způsob myšlení a sovětský model politiky. Na prvním místě jmenoval Petra Porošenka, na druhém Jaceňuka, dokonce i Klička a také Turčynova,“ přiznává politolog, že ho až zamrazilo z toho, že jeden z vůdců Majdanu jmenuje právě tyto čtyři lidi jako nepřátele.

V době krize a napětí si oligarchové mastili kapsy

Uvědomil si přitom totiž, že i bývalý prezident Viktor Janukovyč byl zvolen v řádných volbách a dokonce i schválených a oceňovaných OBSE, která při nich měla spoustu pozorovatelů. „A netrvalo to ani dva roky a sto tisíc lidí na Majdanu, tedy z těch 45 milionů Ukrajinců, ho svrhlo. Takže je skutečně možné, že koalice, o které ještě před oznámením přesných výsledků začal mluvit Petro Porošenko, bude ustavena do deseti dnů, jak říkal. Buď je tady přání otcem myšlenky, nebo ji už má někde napsanou. Ale to ještě neznamená, že ta koalice musí vydržet,“ varuje Zdeněk Zbořil.

Stejně tak nemusí parlamentní volby přinést na Ukrajinu potřebné uklidnění. „Když si vzpomenu na to, čemu se také příliš nepřikládala pozornost, že zaznívaly hlasy, že v době krize a napětí si mocní oligarchové ještě pomohli k penězům, ještě si vyzbrojili své armády a ještě víc byli ochotni bojovat za své zisky. Paní Tymošenková toto říkala tři dny před volbami, takže je vidět, že volby je sice možné považovat za svátek demokracie, ale že ta situace není zcela jasná,“ domnívá se politolog.

Ti, co nadšeně volili cestu do Evropy, o ní rozhodovat nebudou

Ve volbách uspěli ti, co vsadili na politický slogan „Všichni chceme do Evropy“. „Důležité ale je, co se za tím heslem skrývá. Jestli si lidé představují, že cesta do Evropy bude jednosměrná, dvousměrná nebo víceproudá a co po té cestě bude proudit. Jestli si většina Ukrajinců myslí, že jim to poskytne možnost pracovat, když ne tedy ve Spolkové republice Německo, tak alespoň v České republice, tak to je malý cíl. Ale za ukrajinskou finanční oligarchií stojí ještě jiná oligarchie, jak z Východu, tak ze Západu, stejně jako ze severu, jak prozradil nedávno Carl Bildt. A tito lidé mají více možností, jak cestu do Evropy uspořádat. Rozhodně víc než ti, kteří volili nadšeně cestu do Evropy,“ míní Zdeněk Zbořil.

Zastavil se i u projevu, který na zasedání Mezinárodního diskuzního klubu Valdaj v Soči přednesl v pátek ruský prezident Vladimir Putin. Zaznělo v něm, že Spojené státy ovládají svět právem silnějšího, nechávají za sebou rozvrácené země, jejich monopolistický diktát a vnucování svých šablon v podobě volání po dodržování lidských práv přineslo opačný efekt. Putin také vyzval k rozumné rekonstrukci mezinárodních společenství a dušoval se, že Rusko se nepokouší obnovit impérium, ani neusiluje o omezení suverenity svých sousedů a nepožaduje výluční místo ve světě.

Putin definuje současnost jako nejzazší hranici konfrontace

Britský deník The Financial Times Putinovo vystoupení označil za „nejvíce protiamerický“ projev za jeho vlády. „Přitom s tímto názorem přišel Putin už v době bombardování Srbska a také potom za druhé války v Zálivu, i při těch dalších událostech. Ale zajímavý je tam akcent na tu myšlenku, že Spojené státy se snaží vytvořit jednopolární svět. Já ten projev chápu jako pokus o vyhranění pozic podle hesla ´Kdo nejde s námi, jde proti nám´. Jako Spojené státy hledají spojence v takzvaném mezinárodním společenství, tak Ruská federace hledá také širší spektrum svých spojenců, ať už jsou ekonomičtí, političtí nebo vojenští,“ vysvětluje politolog.

Andrej Babiš

  • ANO 2011
  • Premiér v demisi
  • předseda vlády

Anketa

Ve zpětném pohledu: Je dobře, že se rozdělilo Československo?

34%
66%
hlasovalo: 9338 lidí

A to se týká od připojených oblastí přes spolupracující země až po ekonomickou spolupráci s Čínou. „Prezident Putin se snaží narýsovat jakousi linii, která je překračována. Původně to bylo zaujímání nepřátelských postojů, dnes je to ve fázi konfrontace. A ta konfrontace je už téměř na hranici války, když uvážíme, že někde američtí, byť na základě soukromých kontraktů – bojující vojáci jsou v Kyjevě, a na druhé straně úplně stejně na základě stejných pracovně-právních vztahů´ jsou specialisté z Ruské federace. Tak to je stav, který Putin definuje jako už nejzazší hranici konfrontace. Za tou už je jenom konflikt,“ uvědomuje si Zdeněk Zbořil.

Debata o rozpočtu byla v osobní rovině, chyběla analýza

Domácí politickou scénu lehce zčeřila informace, že exministr Václav Klaus bude stát v čele Národní rady pro vzdělávání. Po protestech z mnoha stran, především protikorupčních organizací, ho ministr školství Marcel Chládek stáhl i z přípravného výboru. „Pro Klause to je trest za amnestii. Může se to brát jako záminka, ale on se v minulosti choval podobně. Také si někdy bral malicherné záminky ke svým rozhodnutím. Je to jenom charakteristický rys české politiky, o kterém jsme už kdysi dávno říkali a psali, že česká politika je přímo kontaminována drobnými i velkými nenávistmi a nepřátelstvími,“ podotýká politolog.

Debatu o podobě nového státního rozpočtu, vnímal jen jako slovní souboj bývalého a současného ministra financí. „Andrej Babiš má ještě neokoukaný slovník, zatímco pan Kalousek používá – nechci říkat stále stejné argumenty, ale ten hlavní argument se opakuje, že za jeho úřadování jsme trpěli roky v recesi, zatímco tato vláda nás zadlužuje v době ekonomického růstu, což je také taková až náboženská mantra. To nám nic nevypovídá o tom, jestli je státní rozpočet dobře nebo špatně sestavený. Jejich debata je většinou osobní, chybí důkladná analýza. Spíš se to odehrávalo v rovině populárního politizování,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Sociální péče ve Francii je zbožštěná, jak nebyla ani u nás

Na okraj debaty o rozpočtu ve sněmovně zaznělo, že nás čeká další vlna hospodářské krize, že problémy začíná mít i Francie. K té má Zdeněk Zbořil velice blízko a s úsměvem podotýká, že ve Francii se o ekonomických problémech státu píše už od začátku osmnáctého století. „To patří k francouzské politice mluvit o tom, že nejvyšší představitel politické moci nebo vláda dělají něco špatně. Ale Francie problém má, protože je králem evropských dotací. Ty se převádějí zase ve prospěch těch tzv. sociálně slabších skupin, ale ti sociálně slabí to je všechno v uvozovkách. Tam je sociální péče tak zbožštěná, povýšená na takovou úroveň, že to snad nebylo ani za komunismu u nás,“ srovnává politický analytik.

V začínajícím týdnu očekává, že u nás vypukne boj novinářů o interpretaci výsledků voleb na Ukrajině. „Ale nás by spíš mělo zajímat, zda situace po volbách bude natolik stabilní, že se nemusíme obávat dalšího konfliktu. Protože zatím to vypadá tak, že se každého rána můžeme probudit a můžeme mít na stole nějakou novou zprávu. Pak se mi zdá, že bychom se měli vyvarovat celosvětové propagandy, která se věnuje ebole a pětatřicetitisícové armádě Islámského státu a vlastně se netýká závažných věcí, včetně té otázky, zda nejsou viditelné známky vracející se krize. I když to není záležitost na jeden týden,“ uznává Zdeněk Zbořil.

Na komunální scéně se domlouvají úhlavní nepřátelé

Z domácí politiky doporučuje si všímat toho, jak se usazují členové stran koaliční vlády v obecních a městských zastupitelstvech. „Tam dochází k pozoruhodným změnám, kdy se úhlavní nepřátelé domlouvají na úkor svých úhlavních přátel. Ale to považuji docela za normální a neděsím se toho. Ale je to zajímavé proto, že to ukazuje, zda politické strany ještě mají nějaký ideový program, anebo jim jde jenom o okamžité využití situace a nějakých nepolitických problémů, protože to se může postupně přenést také do celostátní politiky. Ale ani to není záležitost tohoto týdne, také to je otázka běhu na delší trať,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miloš Zeman na sjezdu ČSSD nemilosrdně zúčtoval s těmi, kteří šli proti němu ve volbách. Doporučil zahájit jednání s ANO. A všem připomněl zradu, kterou ve straně zažil

11:30 Miloš Zeman na sjezdu ČSSD nemilosrdně zúčtoval s těmi, kteří šli proti němu ve volbách. Doporučil zahájit jednání s ANO. A všem připomněl zradu, kterou ve straně zažil

Hostem 40. sjezdu ČSSD byl prezident Miloš Zeman. Rozhodl se zúčtovat za prezidentskou volbu i zhodn…