Šlechtický rod Lichtenštejnů se dlouhé roky soudí o své bývalé rozsáhlé majetky v České republice. Nadace knížete z Lichtenštejna podala žaloby na čtrnáct státních institucí, mimo jiné na Národní památkový ústav, Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a další, které nakládají s někdejším majetkem rodu. Nárokují si vrácení majetku patřícího státu v rámci restitučních zákonů.
Žaloby podle právníků nadace cílí výhradně na nemovitosti, kde je zapsaný jako vlastník stát, kromě jiného jde například o Lednicko-Valtický areál, zapsaný na seznamu UNESCO. Případy, kdy jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastníci kraje, obce nebo soukromé osoby, se v žalobě neřeší.
Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
Letos po deseti letech soudů knížecí nadace přišla s nabídkou, že pokud stát vloží všechny žalované památky a pozemky do společného fondu, stáhne žaloby a nebude žádat žádné odškodnění. „Aby bylo možné položit základy nové vzájemné spolupráce, Nadace knížete z Lichtenštejna je připravena zcela obrátit list a přijít s bezprecedentním novým návrhem mimosoudního urovnání postaveným na třech pilířích: 1. žádné odškodnění, 2. žádné restituce, 3. nová spolupráce,“ představil návrh mluvčí Nadace Michal Růžička.
Nadace navrhuje, že se vzdá všech vlastnických nároků i možného odškodnění, které by mohlo Česko vyjít až na 35 miliard korun, pokud vznikne společný fond, kam budou převedena veškerá vlastnická práva ke spornému majetku, a který povede správní rada jmenovaná jak českým státem, tak knížecí nadací.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska by šlo o otevření Pandořiny skříňky. „Zcizení dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Lichtensteinů, patří bezesporu k temným momentům naší historie. V těžké a komplikované politické diskusi bylo však v r. 1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum 25. 2. 1948. Podle mého názoru je politickým rozhodnutím neprolomitelné,“ napsal Kalousek.
Exprezident Miloš Zeman se také staví proti mimosoudnímu vyrovnání a politikům, kteří s ním souhlasí vzkázal, aby se vzdali českého občanství. „Četl jsem tu placenou inzerci Lichtenštejnů, kde nabízejí to mimosoudní vyrovnání, což je patrně motivováno tím, že jim soudy jejich nároky odmítly. Když jim to odmítly české soudy, tak proč ustupovat, když to není zapotřebí?“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz. „Lidé, kteří zastávají tento názor, by se měli především vzdát českého občanství a požádat o občanství Lichtenštejnska. V takovém případě by jejich jednání rozhodně nemělo být hodnoceno jako velezrada,“ dodal bývalý prezident.
Tento formát řešení dlouholetého sporu naopak podporuje například bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) i šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něho se jedná o „bezprecedentní vstřícný krok vůči České republice, díky němuž budeme moci o kulturní a přírodní dědictví na našem území znovu náležitě pečovat“. Dohodu označil za dobrý ústupek i prezident Petr Pavel.
Právě Daniel Herman nyní upozornil na průzkum agentury Ipsos, podle nějž jsou Češi spíše nakloněni k mimosoudnímu vyrovnání. Toho si cení i Nadace knížete z Lichtenštejna. Česko by podle 43 % dotázaných mělo přistoupit na dohodu, 32 % se staví proti podepsání dohody a zbytek nemá na věc názor.
„Jelikož Nadace knížete z Lichtenštejna předložila svůj historický smírný návrh coby projekt pro budoucnost, potěšila ji zpráva obzvláště o postojích mladé generace,“ říká Michal Růžička, mluvčí nadace pro ČR. „Zatímco výsledek soudu zde vždycky zanechá jednoho poraženého, dohoda může založit druh spolupráce, díky níž vyhrají obě strany. A mladá generace to bezpochyby cítí,“ říká Růžička pro Českou tiskovou kancelář.
V rámci průzkumu také 38 % dotázaných uvedlo, že o historické památky a lesy by se lépe starali Lichtenštejnové, zatímco jen 8 % lidí soudí, že lepším manažerem by byl stát. Soud preferují lidé až úplně nejstarší generace (66 a více let), přičemž u lidí nad 55 jet je významně vyšší procento těch, kteří jako důvod soudu uvádějí obavu z prolomení dekretů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
F.L.Hek
