V rozhovoru pro kanál Aby bylo jasno se bývalý český prezident Miloš Zeman ohlédl za klíčovými konflikty posledních tří desetiletí a podrobil kritice fungování mezinárodního řádu i tajných služeb. Podle Zemana se svět nachází v éře, kdy se vznešená slova o humanitárních zásazích a ochraně civilistů často stávají jen zástěrkou pro tvrdé geopolitické zájmy a změny režimů. Současně se však kriticky vyjádřil i k domácí politické scéně, kde vidí nebezpečné paralely mezi neplněním mezinárodních závazků a porušováním vnitrostátních slibů.
Jedním z nejcitlivějších témat rozhovoru byl návrat k roku 1999, kdy Česká republika krátce po vstupu do NATO podpořila bombardování Jugoslávie. Zeman přiznal, že se tehdejší vláda cítila pod obrovským tlakem centrály aliance a nakonec se rozhodla pragmaticky sklonit.
„Být sám v této situaci bylo těžké. Kdybychom nebyli nováčci, asi bychom byli potížisté, ale vstoupit do nějakého klubu a hned první den tam udělat skandál, to je velmi obtížné,“ vysvětlil své tehdejší rozhodování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Souhlasíte s názorem Miloše Zemana, že preventivní vojenský úder proti totalitním nebo teokratickým režimům je morálně ospravedlnitelný, pokud má zabránit větší budoucí hrozbě?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Jarle Halsnes
