Miloš Zeman v odpovědi na dotaz čtenáře serveru ParlamentníListy.cz napsal, že „…Česká televize by měla být státní, a nikoli veřejnoprávní, protože pojem veřejnoprávnosti je hybridní pojem, který slučuje nedostatek veřejné a soukromé televize…,“ a že by „… koncesionáři neměli platit 135 Kč měsíčně za její provoz, že by tento provoz měl být hrazený ze státního rozpočtu…“
Je jedno, co Zeman o veřejnoprávních médiích říká
Podle Veise je úplně jedno, co Miloš Zeman o médiích veřejné služby říká. Dokonce je prý ani neohrožuje. Jednak proto, že fakticky do jejich postavení či financování má co mluvit asi stejně jako štamgasti z hostince Na růžku, jednak proto, že vše nasvědčuje tomu, že je mu úplně jedno, zda televize i rozhlas jsou veřejnoprávní, státní nebo soukromé. „Jde mu pouze o to, aby televize i rozhlas byly služební. Jak to říkával jeden z jeho čínských vzorů, Teng Siao-pching: ‚Nezáleží na tom, zda je kočka černá nebo bílá. Hlavně že chytá myši,‘“ píše Veis.
Poukazuje na to, že prezident tu vlastně svým potenciálním voličům pro druhé období sděluje, že on by je od takového poplatku osvobodil, kdyby to tedy bylo v jeho moci. „135 korun měsíčně je 1 620 korun ročně, když přidáte poplatek za rozhlas, je to 2 250 korun za rok. Za to už lze něco pěkného koupit, že. Takové je prezidentské poselství: ušetříte. Jenže jak již bylo řečeno, v jeho moci to není,“ píše Veis.
V moci Babiše by to být mohlo
Připouští ale, že by to mohlo být v moci Babiše nebo kteréhokoli jiného silného politika, kdyby vyhrál volby podobným výsledkem jako Viktor Orbán nebo Jarosław Kaczyński. I Babiš by totiž podle svých slov osvobodil voliče od koncesionářského poplatku, a i když explicitně nemluví o zestátnění, preferoval by financování televize ze státního rozpočtu.
Důležité je podporovat platformu Svobodu médiím
Závěrem Veis uznává, že současný stav, kdy televizi sice neřídí, ale kontroluje ji rada, není zrovna uspokojivý. Členy Rady ČT sice přímo nenominují politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, bez jejich posvěcení se ale nikdo členem rady nestane. Protože sněmovna není ovládána jedinou stranou, není její tlak až tak soustředěný. Nicméně záruka, že tomu tak nebude, je nulová, viz polský a maďarský příklad.
„O to důležitější je podporovat platformu Svobodu médiím, dnes asi jediné uskupení, které soustavně prosazuje změnu formování mediálních rad, tak aby o jejich složení rozhodovali nejen politici.
A pokud jde o Zemanovy odpovědi z Ovčáčkova ostrova, pak jediné, co je na nich podstatné, je to, že jsou vlastně nepodstatné,“ uzavírá Jaroslav Veis.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
