Kusý býval profesorem marxismu a členem ústředního výboru strany slovenských komunistů. Po sovětské invazi byl na počátku normalizace ze strany vyloučen a měl zakázanou pedagogickou činnost. Pracoval jako knihovník na Univerzitě Komenského, které se v roce 1990 stal rektorem.

Mezitím – po podpisu Charty – jej hned druhý den z knihovny propustili, a tak se v dalších letech živil jako dělník. Během sametové revoluce se stal místopředsedou protikomunistického hnutí Veřejnost proti násilí. Byl zvolen poslancem československého parlamentu a řídil také bratislavskou pobočku prezidentské kanceláře Václava Havla.