Za vše hovoří případ Jiřího Jandourka. V době normalizace emigroval do Švédska, kde se živil jako námořník a pak zde založil firmu. Koncem devadesátých let se spolu s manželkou vrátil do Čech do Vrchlabí.
Pacienta s nemocnými nervy v nohou upoutali na lůžko pomocí zábran
Jandourek v poslední době špatně chodil, měl nemocné nervy v nohou a byl závislý na péči manželky. Ta ovšem musela na vážnou operaci, a tak se Jandourek nechal hospitalizovat na interně v Česko-německé horské nemocnici Krkonoše. Mělo se jednat o přechodný azyl, ve kterém měli ošetřovatelé zajistit, aby Jandourek bral léky, nespadl, jedl a pil. Jenže Jandourek po sedmnácti dnech pobytu zemřel.
Zpočátku prý vše běželo podle plánu, Jandourek měl lůžku na nadstandardním pokoji, za který platil 500 korun za den. Jen jednou, když šel v noci na záchod, dvakrát upadl. To nejspíš rozhodlo o Jandourkově dalším osudu. Podle bývalé sestry se personál asi začal bát, aby se pády neopakovaly, a tak připevnili k posteli Jandourka zábrany. Pacienta tak upoutali na lůžko.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe