Rozhodnutí, kterým Králová Nečasovou, ale také další osoby, které byly obžalované spolu s ní, osvobodila, označuje Rejžek jako „verdikt-neverdikt“. Soudkyni označuje slovem „zjev“ a ptá se, jak mohla v české justici vůbec zůstat. „Vychytralá kariéristka vlezla do KSČ v roce 1988 a hned po sametové revoluci z ní bystře vypadla,“ napsal Rejžek.

Soudkyni Královou označil jako osobu, která by měla maximálně soudit kapesní krádeže. Přitom se ale zapsala například tím, jak vlídně rozhodla v kauze bývalého šéfa NBÚ Tomáše Kadlece. Ten podle Rejžka beztrestně „odklonil“ od firmy Čepro při obchodu s naftou přes čtvrt miliardy korun do Švýcarska. „Králová má srdce ze zlata, nejradši ze všeho osvobozuje a nejlépe v tajuplném rozsudku, který se stydí tato plachá osoba zveřejnit,“ píše Rejžek ironicky.