Západ prohrál v konfliktu s Ruskem, a to právě tím, že se v rusko-ukrajinském konfliktu rozhodl nedělat prakticky nic, o čemž svědčí i skončený summit NATO. Západní politici se totiž nedokázali shodnout na zřízení trvalých základen NATO v Pobaltí či Polsku. Stejných základen, které před pár desetiletími odrazovaly od invaze Sovětský svaz. Tyto základny stály v západním Německu. Dnes Západ hovoří jen o jednotce rychlého nasazení. Otázkou ale je, zda tyto jednotky skutečně zasáhnou, když bude třeba. Dají jim k tomu politici povel? Komentátor o tom pochybuje.
„Jistě by třeba nacistické útoky na Británii dopadly jinak, kdyby Winston Churchill nebyl vybaven zlostnou neústupností. Jenže takových osobností je dnes na starém kontinentě málo, neboť zdejší systémy produkují jednotvárné politiky úřednického nebo populistického typu, jejichž společnou vlastností je zbabělost,“ píše Marjanovič.
A prezident Miloš Zeman tomu všemu prý nasadil korunu, když jasně řekl, že věří slovům ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ohledně situace na Ukrajině. "To je tak šílené tvrzení, až člověka mrazí. Podle hlavy našeho státu máme spíše věřit chladnokrevnému, skrznaskrz cynickému exekutorovi putinovské dobyvačnosti, než důkazům, které denně přinášejí reportéři z místa," děsí se komentátor, podle kterého si musíme zvyknout na to, že náš prezident je "kremlofil".
Lavrov přitom podle Marjanoviče není nic víc, než „agent“ obhajující Putinovu rozpínavost. Ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi tak nezbývá, než přistoupit na příměří nadiktované Putinem, protože bez pomoci Západu by brzy mohl čelit i kapitulaci.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
