Po sedmnáctém listopadu Vávra vytočil část liberálního mainstreamu, když psal o tom, že svátek si přivlastnila skupina lidí toužících ne uctívat svobodu, ale exhibovat nenávist k Babišovi. „A bývalí prorežimní kádři typu Drahoš jim tam kážou o demokracii,“ dodal.

„V roce 89 to nebyli jen studenti a intelektuálové, ale i chlapi od pásu z ČKD, Miloš Zeman, Zagorka a Gott. Ti už tam, zdá se, ani nesmějí. Necítil jsem se tam dobře,“ popisoval svou zkušenost. Pak se ještě vysmál rituálům „oživování svatého Havla“, které se prý na akci prováděly.

Ještě předtím Vávra rozzuřil „kulturní frontu“, když v září při vzniku „kauzy syrských sirotků“, když se v médiích všichni děsili, že už nechceme přijmout ani sirotky, a senátní kandidát Marek Hilšer psal o bezcitných psychopatech, napsal: „Kulturní fronta rozjela další várku citového vydírání. Všechny známé firmy jedou na plné obrátky a píšou buď uplakané romány, nebo naopak dští síru všemi směry.“ A pak všechny zahanbil tím, že se rozhodl ze svého věnovat deset tisíc korun na pomoc sirotkům přímo v Sýrii.